|
Národní přírodní rezervace Tabulová - část Kočičí kámen [ Národní přírodní rezervace ]Základní údaje Svahy s vystupujícími vápencovými skalkami asi 0,3 km západně silnice Mikulov-Klentnice a asi 1,5 km jižně až jihojihovýchodně Klentnice Katastrální území: Klentnice Rozloha: 1,23 ha Nadmořská výška: 331-352 m Zřízena: výnos MŠVU č. 97.095/51-IV/5 z 25. 6. 1951 a vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. z 11. 6. 1992 (příloha č. V)
Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany Enkláva křovinné vegetace na vápencovém podkladě s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, obklopená zemědělskými pozemky.
Geologické, geomorfologické a půdní poměry Ze sprašového překryvu vystupují na zvlněném západně orientovaném svahu skalky tvořené jurskými vápenci. V minulosti zde byly sbírány dosti bohaté zkameněliny, především ulity a otisky mořských měkkýšů, hlavonožců a otisky mořských korálů. Půdní podklad tvoří převážně rendzina.
Rostlinstvo a květena Na vystupujícím skalním vápencovém podkladu je maloplošně vyvinuta skalní step s kostřavou sivou a lipnicí bádenskou, na hlubší vrstvě půdy při východním okraji lokality se nacházejí plošky drnové stepi s kostřavou walliskou. Větší plochy v dolní (západní) části rezervace pokrývá luční step s válečkou prapořitou. Západní a severní lem tvoří porosty teplomilných křovin. V letech 1992-1996 zde bylo nalezeno celkem asi 210 druhů cévnatých rostlin, ze zvláště chráněných druhů (celkem 11) hlaváček jarní, hvězdnice chlumnní, koniklec velkokvětý, kozinec vičencovitý, lomikámen trojprstý, oman oko Kristovo, sasanka lesní, tařice skalní, violka obojaká, zlatovlásek obecný a zvonek sibiřský.
Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území Lokalita není obhospodařována. Určité ohrožení představuje ruderalizace, zčásti vlivem využívání sousedních zemědělských pozemků. Ochranářské zásahy je třeba zaměřit na zadržení sukcese odstraňováním hlohů a růží, jakož i občasným posečením luční stepi. Žádoucí je zavedení řízené pastvy domácích zvířat, např. koz.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|