|
Jan Karafiát [ Osobnost ]Jan Karafiát
* 4. 1. 1846, † 31. 1. 1929 Český prozaik; evangelický kněz. Působil jako nezávislý misionář a vydavatel časopisu Reformované listy. Autor dnes už klasické knihy pro děti Broučci, v níž dětská fantazie přirozeně splývá s všední realitou. Ze svého zaujetí kněžským posláním se Karafiát vyznal v pětidílných Pamětech spisovatele Broučků. Pocházel ze staré písmácké rodiny. Jeho strýc Václav Karafiát (1794 -1874), evangelický knět, byl autorem populárních Ranních a večerních modliteb pro evangelické křesťany (1843), nazývaných Karafiátky. Jan Karafiát studoval na gymnasiu v Güterslohu, bohosloví v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. R. 1874 byl duchovním správcem na evang. učit. semináři v Čáslavi, r. 1875 se stává farářem v tehdejší valašské Hrubé Lhotě (nyní Velká Lhota). V červnu 1895 pro neshody s nadřízenými složil svůj úřad a odešel odsud do Prahy, kde působil jako misionář. Volný čas věnoval studiu Kralické bible. Pro práce na revizi bible odmítl nabídky na působení v Amsterodamu, v Americe a ve Vídni. V letech 1896-1905 vydával také Reformované listy. Za svého 20 letého pobytu na Velké Lhotě učinil poměrně zdařený pokus o správu církevní ho sboru dle pravidel nejpřísnějšího cirk. řádu v duchu kalvinsky reformovaném. Karafiát byl jedním z předních učenců v české církve reformované, odborník v bohosloví odborník, zvláště pak v biblické linguistice. Své spisy v Praze vydával anonymně. Je autorem a vydavatelem následujících děl: Mistr Jan Hus, povahopis našeho reformátora (1872, 2. vyd. 1893); Kamarádi, povídka ze života pro život (1873, 2. vyd. 1894); Broučci, povídka pro malé i veliké děti (1876, 2. vyd. 1895); Reformovaný zpěvník obsahující 150 žalmů a 52 vybraných písní (1876); Rozbor Kralického Nového zákona co do řeči i překladu; s historií našeho biblického textu (1878), Kritické vydání Bible kralické z roku 1613 (1887), Šestnáctero pražských kázání (1905), Text kralický z roku 1613 podle původních textů opravený (1915). Jan Karafiát svá autorská práva na Broučky odkázal českobratrské církvi. Vzhledem k vysokému počtu vydání a vysokým nákladům to bylo velmi šlechetné a velkorysé gesto, díky kterému mohla ČCE dotovat vydávání bible a dalších knih.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|