|
Běleč [ Město nebo obec ]Obec Běleč vznikla při dávné lovčí stezce z Prahy na hrad Křivoklát. Nedaleko kostela byly objeveny zbytky popelnicového pole, jejichž stáří se datuje kolem 10. století. První písemné zmínky pocházejí už z jedenáctého století. Významnými památkami jsou kostel sv. Mikuláše ze 13. století s dřevěnou, šindelem krytou zvonici z roku 1717, dva panské dvory a zajímavé sklepní prostory v kopci pod kostelem. Cennou památkou je Svatojánské sousoší z roku 1752 a Křížový kámen, pískovcový kámen s křížem. Nedaleko obce najdeme v lesích zříceninu loveckého hrádku Jenčov na malém návrší v ohybu potoka Vůznice. O jeho minulosti není mnoho známo, ale krásný výlet přírodní rezervací Vůznice, zakončenou prohlídkou zbytků Jenčova, se stane pro Vás zajímavým i poučným výletem. Razítko do Vašeho pasu můžete získat: V restauraci KD, Běleč 28
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 07.10.2021 v 19:50 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|