|
Přírodní rezervace Pod Žítkovským vrchem [ Přírodní rezervace ] Přírodní rezervace Pod Žítkovským vrchem Rozloha 16,05 ha Lokalizace: asi 500 m SV od Žítkové, od kóty 699 Žítkovský vrch. Komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají společenstva mokřin, lesních okrajů i sušších stanovišť. Původní společenstva zde zůstala zachována jen v malých enklávách na okrajích a lze zde najít prstnatec bezový a májový, vstavač kukačku, hořeček brvitý. Oblast je však ohrožena náletovými dřevinami. (Bílé Karpaty) Bývalé pastviny s rozptýlenými lesíky na severovýchodním svahu Žitkovského vrchu (669 m n. m.), Krajinářsky velmi hodnotný rozsáhlý komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají sušší stanoviště, mokřady i stromová zeleň. k.ú.: Žítková výměra: 16,05 ha nadm. výška:480 - 620 m vyhlášeno: 1982 Geologie - Území budují sedimenty svodnického souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachovitých jílovců (spodní paleocén-svrchní křída). Antropogenní ovlivnění reliéfu podmínilo sesuvnou činnost a vychází z hospodářské činnosti obyvatel. Na svahových sedimentech vznikla kambizem typická, na vlhčích stanovištích kambizem pseudoglejová. Květena - Na sušších místech se objevuje krátkostébelná vegetace svazu Violion caninae, s ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera), ostřicí bledavou (Carex pallescens), bikou mnohokvětou (Luzula multifora), bikou ladní (Luzula campestris) a bikou bělavou (Luzula luzuloides). Územím protéká několik pramenných stružek, v jejichž okolí najdeme mokřadní vegetaci svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare). V rezervaci bylo zaznamenáno celkem 240 druhů, ze vzácnějších se zde dosud roztroušeně vyskytují prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolije bahenní (Parnassia palustris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Zvířena - Kromě motýlů typických pro karpatské louky zde žije také dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tytius). Z fytofágních brouků stojí za zmínku výskyt nosatců Alophus weberi, Donus intermedius a nosatčíka Apion interjectum. Z významných druhů ptáků zde žije chřástal polní (Crex crex). Využití - Lokalita byla původně využívána jako jednosečná louka, po první seči extenzivně spásaná. V době kolektivizace se zde intenzivně pásly ovce. V roce 1989 byla většina lokality pohnojena. Značná část území nebyla do poloviny 90. let kosena, místy byla jen výjimečně přepásána ovcemi. Na těchto plochách je luční porost značně degradovaný, citlivější druhy z něj vymizely. Do rezervace se navíc začal šířit nálet dřevin. Kvalitnější vegetace se zachovala pouze na okrajích remízků. V roce 1997 bylo obnoveno kosení podstatné části území a je připravována likvidace náletu.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|