|
|
Historie města Hodonín [ Historie (archivní dokument) ]První zmínka o Hodoníně pochází z r. 1073. Zakládací listina města hovoří o r. 1228, kdy náleželo královně Konstancii, druhé manželce Přemysla Otakara I. Za husitských válek trpěl Hodonín častými nájezdy a v 17. století bylo město postiženo válečnými událostmi třicetileté války. Další pohroma přišla v podobě Rákoczyho povstání, kdy byla část Hodonína vypálena. V období rozkvětu rakousko-uherské monarchie, za Františka Josefa I., byl Hodonín nevýznamným městečkem, které se však díky železnici začalo rozvíjet. Základ průmyslu byl položen v r. 1787 přeměnou zámku na tabákovou továrnu, která existuje dodnes. Další růst průmyslu souvisel s výstavbou Severní Ferdinandovy dráhy na přelomu 19. a 20. století. Koncem 70. let 20. století byl zahájen lázeňský provoz v jódových lázních a tím se Hodonín stal jedním z nejmladších lázeňských měst v naší republice. Hodonínské minerální prameny patří mezi nejkvalitnější vody svého druhu v Evropě a díky nim se zde léčí poruchy pohybového ústrojí a choroby krevního oběhu.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|