|
Historie obce Jasenná [ Historie (archivní dokument) ]Historie obce
Název obce vznikl jako adjektivum k podstatnému jménu jasan, tj. ves, stráň, hora porostlá jasany; patrně podle polohy obce v jasanových lesích. V historických pramenech z 15., 16. a 17. století se vyskytuje různá podoba tohoto jména - Jasena, Jasenna, Gasenna, Jesena, v roce 1872 jsou to tvary Jasena, Jasená, v roce 1924 pak už dnešní podoba - Jasenná.
V obecní pečeti byla radlice, od 19. století pak také kůň. Nový obecní znak a prapor byl pro obec vyrvořen heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů z Kelče v roce 1999.
0 osídlení území dnešní Jasenné v době předhistorické svědčí ojedinělé nálezy z doby bronzové i halštatské i žárové hroby lidu popelnicových polí.
První historická zmínka o obci je z roku 1468. V roce 1548 se zde připomíná fara, jejíž patronát náležel vizovickému klášteru. Zanikla za třicetileté války. V roce 1777 byla zřízena farní expozitura a byli k ní přifařeni farníci z Ubla a Lutoniny, neboť v tomto kraji se velmi rozšířilo protestantství, takže katolíci byli v mnoha obcích v menšině.
V Jasenné se protestantství rozšířilo po roce 1550, také fara se stala luteránskou. Rekatolizaci zde prováděli jezuitští misionáři, vysílaní hlavně z hradišťského kraje, ovšem výsledek jejich činnosti byl nevalný. Ještě před vydáním tolerančního patentu se v roce 1778 veřejně přihlásilo k augsburskému vyznání 139 obyvatel. Po vydání tolerančního patentu se v roce 1781 přihlásila k tomuto vyznání celá obec kromě rodiny fojta Mikuláštíka. Již v roce 1782 byla zřízena v Jasenné evangelická církev. Bohoslužby se konaly zpočátku ve stodole fojta Mikuláštíka, který ji dal k dispozici i přesto, že byl katolík. V roce 1782 byla vystavěna na obecním pozemku dřevěná modlitebna a od roku 1833 byl vybudován nový evangelický kostel.
Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo velmi rozšířeno salašnictví. V katastru obce bývalo až 18 salašů po 100 - 200 ovcích. Na salaši býval bača, který se zabýval přípravou žinčice, a valach s hoňákem, kteří ovce pásli. Bača míval "13 zl. platu a stravu, také příučky a odučky a z ovce 2 kr. ocasného. Ovce se vyháněly až po Juřím a bývaly na salaších až do Šimona a Judy, co vyháňajú baču z búdy".
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|