|
|
331 Otrokovice - Zlín - Vizovice [ Železniční trať ]Koncese na výstavbu trati Otrokovice – Vizovice byla podepsána 24. září 1898 a po dokončení výstavby byl veřejný provoz této lokálky zahájen již 8. října 1899. Provoz na trati zajišťovala na účet vlastníka společnost KFNB. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz společnost c. k. Rakouské státní dráhy (kkStB) a po roce 1918 pak Československé státní dráhy. Lokálka však byla stále v soukromých rukou. Majoritní podíl akcií této trati získal koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla přejmenována na společnost s názvem Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Dne 21. května 1937 získala OZVD koncesi na výstavbu prodloužení této trati z Vizovic do Horní Lidče. Stavba prodloužení byla ihned zahájena, ale vzápětí přerušena vypuknutím 2. světové války. Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena, ale 17. února 1951 však Ministerstvo dopravy nedokončenou stavbu definitivně zastavilo.[2] Po části tehdy nerealizované trati vede dnes cyklostezka. [zdroj]
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.12.2021 v 13:44 hodin
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|