Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (02:30 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

323 Ostrava hlavní nádraží - Čeladná - Valašské Meziříčí [ Železniční trať ]

První část trati byla vybudována akciovou společností K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice) v letech 1869 – 1870 mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha. Tento úsek byl uveden do provozu roku 1871. Druhá část trati, tj. úsek Valašské Meziříčí – Frýdlant nad Ostravicí, byla vybudována roku 1888 jako součást vedlejší větve Severní dráhy císaře Ferdinanda z Kojetína přes Těšín do Bílska. V roce 1885, byla totiž prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu), ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí. V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant – Frýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst. [zdroj]

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Železniční trať
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 09.12.2021 v 21:38 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz