|
Bílá [ Město nebo obec ]Horská obec Bílá leží v malebném prostředí moravskoslezských Beskyd a je součástí důležité oblasti, která již od napaměti zaujímala zvláštní postavení jako křižovatka kulturních a etnických proudů. Vedly tudy cesty, které spojovaly Pobaltí s Podunajím. Obec leží v povodí Černé a Bílé, dvou potoků, které jsou od pramenů svých četných přítoků hlavními zdrojnicemi řeky Ostravice, pojmenované od soutoku obou potoků v nadmořské výšce 521 m, pod vrchem Šorštýnem. Jižní hranice je evropskou rozvodnicí hlavního evropského rozvodí Baltského a Černého moře a od Bumbálky po Bílý kříž je i státní hranicí se Slovenskou republikou. Nejvyšším vrchem na katastru obce je Vysoká (1024 m) patřící již do Vsetínských vrchů. Centrum obce je na trase okresní silnice vedoucí z Frýdku-Místku přes Frýdlant nad Ostravicí, obce Ostravice a Staré Hamry na hraniční přechod se Slovenskou republikou na Bumbálce. Příjezd je možný i od Valašského Meziříčí, přes Rožnov a Bečvy. Centrum obce i její četné osady jsou obklopeny lesy Klokočovské hornatiny s místním označením Zadní hory, která je součástí Moravskoslezských Beskyd a soustavy Západních Karpat. Horský charakter počasí zdejší oblasti je dán vysokým průměrem ročních srážek okolo 1023 mm, v období měsíců května až září se úhrn srážek pohybuje od 700 do 900 mm. V zimním období je proto obvyklá vysoká sněhová pokrývka s ideálními podmínkami pro lyžování. Lesnatost rozsáhlého katastrálního území obce s celkovou rozlohou 5 642 ha činí 92 %. Převážně jehličnaté lesy oblasti jsou předurčeny pro plnění významných funkcí. Vedle produkčních funkcí dříví a ostatních produktů se mezi hlavní řadí funkce vodohospodářská, půdoochranná, rekreační a krajinotvorná. Oblast je vodohospodářsky státně důležitá a byla v roce 1978 vyhlášena na širším území jako Chráněna oblast přirozené akumulace vod. Území Beskyd je cenným přírodním komplexem, proto zde byla v roce 1973 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy a obec Bílá je v rozsahu celého katastru její součástí. Pamětihodnosti: Dřevěný kostel sv. Bedřicha patří k nejzajímavějším památkovým objektům. Byl postaven nákladem a z podnětu olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu v létech 1873 - 1875 podle projektu stavitele Antonína Kybasty, který se nechal inspirovat severskou architekturou. Lovecký zámeček - nedaleko kostela na odbočce potoka Velká Smradlavá byl v roce 1906 postaven arcibiskupský zámeček. Plášť zámečku chráněný šindelem si dodnes podržel původní vzhled. Kaple na Hlavaté a kaplička na Kavalčankách k těmto stavbám patří také. Zajímavosti: Národní přírodní rezervace Salajka pod Bumbálkou patří k přírodním zajímavostem. Prales má rozlohu 21,8 ha. Je chráněn již od roku 1937, kdy byl zřízen bývalým majitelem arcibiskupstvím olomouckým. Pralesní rezervaci tvoří velmi vzácný zbytek původního jedlobukového pralesa s průměrným věkem 280 let. Legendární jedlí zde byla tzv. Tlustá Tonka, která měla kolem 350 let, obvod v prsní výši 527 cm a dřevní hnotu kolem 40 m3. Tento prales je ukázkou přirozeného stavu lesa, který v minulosti pokrýval značnou část Beskyd. Pramen Smradlavá - sirný pramen se nachází v blízkosti potoka Velký Smradlavý na trase Bílá - Beskyd - Bumbálka. Vodní nádrže Maxův klaus, Čurábka a Kocián původně sloužily k zadržování vody pro plavení dříví jsou na horních tocích potoků Velký Smradlavý, Čurábka a Lučovec.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 28.09.2021 v 10:39 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|