|
Starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty [ Kostel nebo katedrála ] Starokatolický kostel Přestup mnoha předních šumperských měšťanů na starokatolickou víru měl mnoho důvodů, Především se zde projevila nespokojenost s činností katolické církve. První starokatolická bohoslužba se v Šumperku konala 24. března 1899 v evangelickém kostele. Přesně rok poté, rovněž 24. března se bohoslužby v sále hostince na Vyhlídce zúčastnilo již na 600 lidí. Největším propagátorem byl Engelbert Zdenek, který s prvním farářem Karlem Erhardem neúnavně získával další a další starokatolíky, a to nejen v Šumperku, ale také v okolních vesnicích - velmi silná starokatolická obec vznikla např. v Rapotíně. Bohoslužby se konaly na různých místech - v bývalém zámku, na radnici, bývalé střelnici a hlavně v kostele sv. Barbory. Ten chtěla starokatolická komunita získat trvale pro sebe a zástupci města s tím souhlasili. Proti se však postavila katolická církev, která kostelík prohlásila za svůj majetek. Majitelem se cítila být také městská obec, která se dlouhá desetiletí o objekt starala. Došlo k dlouhotrvajícímu nechutnému soudnímu sporu, který vyhrála katolická církev. Brzy poté (v září 1906) se objevily první úvahy o stavbě starokatolického kostela v místech, kde stojí dnešní starokatolický kostel. Mezitím však zemřel E. Zdenek a činnost starokatolické obce zjevně polevila. ~, Areál kostela se začal stavět na podzim 1912, základní kámen ke stavbě vlastního kostela byl položena až 25. března 1914. Slavnosti se zúčastnili mj. okresní hejtman František Karger, starosta města dr. Viktor Woelhelm, vícestarosta ing. Gustav Oberleithner. Plány zhotovil vídeňský architekt Clemens M. Kamer, mj. autor projektu evangelického kostela v Insbrucku. První bohoslužba se konala v novém božím domě 8. září 1914. Pompéznější oslavy nepochybně překryla právě zahájená první světová válka. Farní obec starokatolické církve Bohoslužby: Nedělní mše svatá v neděli v 9:30 hod. Biblická hodina na faře v úterý v 18:00 hod. Mše svatá na faře ve čtvrtek v 18:00 hod.
AKTUALIZACE: Uživatel 491 (Archivní záznam) org. 49, 15.06.2007 v 13:24 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|