|
Morávka [ Vodní tok ]Pramení v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd pod Malým Polomem. Odkud teče směrem severním a napájí vodní dílo Morávka. Pak směřuje k severozápadu až do Frýdku-Místku, kde se zprava vlévá do Ostravice na ř. km 28,2. Plocha povodí měří 149 km2, délka sjížděného toku je téměř 19 km. V horní části má charakter bystřiny a po krátkém úseku vtéká do údolní přehrady. Pod přehradou má řeka již koryto 10 - 15 m široké, s četnými prahy a ostrými zákruty. Břehy jsou porostlé vrbovím, které v užších místech a zákrutech ztěžuje plavbu. V dolním úseku se vytvářejí vlivem kamenitého dna časté peřeje, z nichž nejznámější je exponovaná 100m dlouhá peřej, zvaná Ďáblova rokle. Na řece bývají četné provizorní lávky a na ř. km 11,2 jez, z něhož se odebírá voda pro Žermanickou vodní nádrž. Řeka je vhodná pro zkušenější vodáky s krytými loděmi.
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.10.2021 v 15:12 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|