|
Turistická trasa Žulová - Nýznerovské Vodopády - Skorošice - [ Turistická trasa ]Název trasy : Žulová - Nýznerovské vodopády - Peklo - Pod Špičákem - Skorošice - Žulová Typ : pěší Náročnost : středně náročná Čas.náročnost : celodenní Aktualizace : 1.1.2000 Restaurace : Žulová-restaurace, hotel Vesmír, Skorošice Info o trase : Délka Délka čas 19 6,5 hodin Převýšení Snížení +582 m -585 m Nejnižší bod Nejvyšší bod 357 m 942 m Průchodnost trasy : Celý rok Léto Zima Popis trasy: Příjezdové místo: Žulová, vlak, trať č. 293, autobus Jeseník - Javorník, osobním autem - parkoviště na náměstí. Výchozí bod: železniční stanice Žulová. Časový rozvrh: Žulová, vlak - Nýznerovské vodopády 5,5 km (2 hod.) - Pod Chlumem 1 km (1/4 hod.) - sedlo Peklo 1,5 km (3/4 hod.) - Pod Špičákem 3 km (1 hod.) - Skorošice, ČSAD 5,5 km (1 3/4 hod.) - Žulová, vlak 2,5 km (3/4 hod.), celkem 19 km, 6 1/2 hodiny. Náročnost: středně náročná trasa se stoupáním od Chlumu do sedla Peklo a na Břidličný vrch. Nejvyšší body: Pod Špičákem 900 m, Břidličný vrch 942 m Pozoruhodnosti: Nýznerovské vodopády - kaskády a peřeje na toku Stříbrného potoka; Žulová - zbytky gotického hradu s válcovou věží. Popis trasy: Od budovy železniční stanice v Žulové jdeme po modře značené cestě v souběhu s červenou značkou až na náměstí k mostu. Zde se dáme vlevo a dlážděnou alejí stoupáme proti toku potoka do osady Nýznerov. Pokračujeme kolem hájenky až k Nýznerovským vodopádům (495 m), které se nacházejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka na toku Stříbrného potoka. Soustava kaskád a peřejí s celkovou výškou 14 m, kdy nejvyšší stupně dosahují výše až 3 m, vznikla na prahu tvořeném odolnější horninou - žílou amfibolického gabra. K vlastním kaskádám se dostaneme odbočením na významovou značku. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády velmi působivým přírodním jevem. Od vodopádů pokračujeme již po zeleně značené lesní cestě proti toku potoka až k informačnímu místu Pod Chlumem (565 m). Zde odbočíme vpravo a modře značenou cestou vystoupáme na hřeben Rychlebských hor do sedla Peklo (847 m). V sedle odbočíme vpravo a žlutě značenou cestou, která vede po hranici s Polskou republikou se přes Břidličný vrch (942 m) dostaneme pod Špičák (900 m). Odtud můžeme bez značení vystoupit na vrchol Špičáku, odkud jsou výhledy na hřeben Rychlebských hor. Zhruba půl kilometru po červeně značené cestě směrem na Javorník bychom se dostali k vydatnému prameni pod Stráží, jedinému na hraničním hřebeni Rychlebských hor. Z rozcestí Pod Špičákem pokračujeme klesáním červeně značenou cestou směrem na Skorošice a lesem dojdeme k hájence. Od hájenky pokračujeme podél toku potoka do obce Skorošice. V obci projdeme kolem zastávky autobusu, na křižovatce se dáme vpravo a dojdeme do Žulové k mostu u náměstí, odkud pokračujeme dále až k železniční stanici.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|