Počátky znaku města Šumperka je možno hledat již v závěru 13. století, kdy lze předpokládat na městské pečeti rodové znamení šlechtického rodu z Šumperka - jelení paroh. Nejstarší otisk šumperské pečeti s tímto symbolem pochází však až z počátku 16. století. Privilegiem vydaným v Praze dne 23. dubna 1562 se římský císař a český král
Ferdinand I. zavázal, že Šumperk nikdy neodprodá od královské komory a současně městu udělil právo třetího výročního trhu, právo pečetit červeným voskem a především Šumperku polepšil městský znak.
K původnímu znamení, které bylo údajně stříbrné na modrém štítě, přidal polovinu císařského orla, své iniciály a vše umístil do štítu s městskou branou na skále. Dodnes dochovaná listina popisuje znak velmi podrobně: "štít všecken červené neb rubínové barvy a u spodku štítu skála, na kteréž dvě věže bílé neb stříbrné barvy proti sobě s třimi stínkami z kvadrátu postavené k vrchu štítu stojí a na jedné každé věži litera F na znamení jména našeho žluté neb zlaté barvy se vidí. Mezi těmi pak dvěma věžmi brána s mříží zapaditú stříbrnú, nad kteroužto branou štít malej od spodku až do vrchu na poli rozdělený, pravá polovice žluté neb zlaté barvy, v níž puol vorla ptáka černého jest, levá pak polovice modré neb lazurové, v níž roh jelení s šesti parožky bílé neb stříbrné barvy". Ve stanovené podobě se pak šumperský městský znak objevuje na pečetidlech a později na úředních razítkách i různých dokumentech až do dnešní doby. Pod vlivem štítku v šumperském znaku začaly být jako městské barvy užívány žlutá a modrá a poloviční orlice s parohem se také staly základem pro tvorbu nového městského praporu. Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 56 ze dne 13. 6. 1995 užívá město Šumperk žlutomodře polcený prapor, který v žerďové části nese černou půlorlici s červenou zbrojí, ve vlající části je svislý bílý paroh.