|
|
Naučná stezka Stříbrný chodník v Odrách - zastavení č.11 [ Informační tabule ]Naučnou stezku zřídila v roce 2000 70/13 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Odrách za pomoci členů Klubu historie dopravy z Ostravy a AVZO Odry.
Zastavení č. 11 - Rostliny a živočichové oderských rybníků
Mokřadní společenstva zde vznikla lidskou činností. Dříve se v těchto místech nacházely jen podmáčené kyselé louky s bohatou a hodnotnou bylinnou skladbou.
Zdejší periodická tůňka se stala rozmnožovací lokalitou především pro obojživelníky a plazy a je pravidelným hnízdištěm mnoha druhů vodních ptáků. Z rostlin zde můžeme najít kosatec žlutý, prvosenku vyšší, rákos obecný a mnoho druhů ostřic. Některé z nich vytvářejí mohutné trsy, které jsou úkrytem pro mladé užovky obojkové.
V období jarního a podzimního tahu rákosiny ožívají hejny vrabců, špačků a drozdů kvíčala. V období hnízdění naopak rákosina utichá, aby skryla svou neproniknutelností hnízda ptáků. Najdeme zde hnízdo téměř na každém metru čtverečním.
Rákosina s periodickou tůňkou funguje zároveň jako kořenová čistírna pro možné úniky kontaminovaných vod ze zrekultivované skládky.
Pro zajímavost uvádíme nám známé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je možno na oderských rybnících pravidelně nebo příležitostně pozorovat.
Měkkýši : škeble rybniční.
Obojživelníci : čolek obecný, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a zelená, rosnička zelená, skokan skřehotavý,štíhlý a zelený.
Plazi : ještěrka obecná a živorodá, slepýš křehký, užovka obojková.
Ptáci : bekasína otavní, břehouši, bukač velký, čáp bílý a černý, čírka modrá a obecná, chřástal vodní, jeřáb popelavý, jestřáb lesní, kormorán velký, krahujec obecný, krutihlav obecný, ledňáček říční, lejsci, luňák hnědý, lžičák pestrý, moták pilich a pochop, moudivláček lužní, orlovec říční, pisík obecný, potápka černokrká,malá a roháč, rákosník velký, rybák černý a obecný, slavík obecný, sýček obecný, sýkořice vousatá, ťuhýk obecný a šedý, vlaštovka obecná, vodouši, volavka bílá a stříbřitá.
Savci : bělozubka bělobřichá, netopýři, veverka obecná.
Byliny mokřadů : prstnatec májový.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|