|
Historie místní části Habartice [ Historie (archivní dokument) ]Německý název obce Ebersdorf je odvozen od osobního jména Eberhart, jež bylo do staročeštiny přejato v podobě Habart. Habartice tvořily administrativní jednotku s osadou Rudkov a katastrální obcí Pleče. Společný katastr těchto sídlišť měl rozlohu 1104 hektarů. Pleče byly v roce 1949 připojeny k Jindřichovu, jehož částí se v roce 1970 staly rovněž Habartice s Rudkovem, který v té souvislosti ztratil svou relativní samostatnost a v roce 1980 potkal stejný osud katastrální obec Pleče. Počet obyvatel Habartic se až do poloviny 20. století mírně zvyšoval. V roce 1900 žilo ve 139 domech 844 obyvatel (v Habarticích 548 obyvatel v 89 domech, v Rudkově 59 v 10 domech a v Plečích 237 obyvatel ve 40 domech). V roce 1930 bylo v Habarticích 901 obyvatel a mezi nimi jen 18 Čechů. Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce vedlo do roku 1950 k radikálnímu poklesu na 286 obyvatel v 77 domech v Habarticích (z toho v Rudkově jen 24 obyvatel ve třech domech) a na 170 obyvatel ve 39 domech v Plečích. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Habarticích zjištěno jen 93 obyvatel a 30 trvale obydlených domů. Jako farní ves jsou Habartice poprvé zmíněny v papežské bule z roku 1351 vymezující hranice nově zřízeného litomyšlského biskupství. V roce 1437 byla ves součástí kolštejnského panství. O faře se mladší prameny ne-zmiňují, zřejmě zanikla za husitských válek. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 v Habarticích 32 usedlíků a do roku 1834 se počet domů zvýšil na 74 se 479 obyvateli. Filiální kostelík Neposkvrněného Početí P. Marie byl vystavěn nekatolíky v době předbělohorské, zvětšen byl přestavbou v roce 1842. Osada Pleče (německy Platsch) byla založena v polovině 16. století a její jméno se snad původně vztahovalo na dnes bezejmenný hrádek,jehož zbytky jsou patrné na blízkém kopci (Pletkův hrádek nebo ves, od osobního jména Pletek). Neporozuměním německému názvu vznikla v polovině 19. století česká zkomolenina Pláč. Předchůdcem sídliště byl snad vrchnostenský hamr. Podle lánového rejstříku zde hospodařilo 19 zahradníků a do roku 1834 se zvýšil počet domů na 32 se 175 obyvateli. V 16. století vznikla rovněž osada Rudkov (německy Erzberg) a byla pojmenována podle ložiska železné rudy, jež se zde těžila ještě v 19. století. V roce 1677 zde hospodařilo 8 zahradníků a v roce 1834 měla osada jen 10 domů a 45 obyvatel. Po roce 1848 připadly Habartice i tehdy ještě samostatná obec Pleče k soudnímu okresu Staré Město v šumperském hejtmanství. Zůstávaly zemědělskými sídlišti, ale obyvatelé nacházeli obživu také v rozvíjející se jindřichovské papírně. Proto byla za první republiky rozhodující politickou silou v obci německá sociální demokracie a své dominující postavení si udržela i po nástupu K. Henleina. Obě katastrální obce měly školu. Starší v Habarticích měla stálého učitele již od roku 1790 a budovu z roku 1802. Habartickou školu navštěvovaly původně i děti z Plečí, kde bylo zahájeno vyučování v nové školní budově až v roce 1886. Nedostatečné osídlení po roce 1945 a koncentrace obyvatel u papírny v údolí Branné vedly k faktickému zániku někdejší osady Rudkov, ke splynutí Plečí s blízkým Jindřichovem a k postupnému vylidňování Habartic. Na pozemcích zdejších katastrů začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Staré Město. V roce 1990 byl v obci jen jediný obchod se smíšeným zbožím. Na ostrohu nad soutokem Staříče a Branné (u bývalé obce Pleče) se nachází zbytky tvrze oválného půdorysu. O tvrzi není zmínka v písemných pramenech, existovala ve 13. až 15. století.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|