|
Historie místní části Nové Losiny [ Historie (archivní dokument) ]Nové Losiny - Jindřichov na Moravě Do roku 1976 byly Nové Losiny, německy Neu Ullersdorf, samostatnou obcí a jejich součástí byla osada Labe (německy Elbe). Od té doby jsou částí Jindřichova, osada Labe touto integrací ztratila svou relativní samostatnost. Stejný osud potkal v roce 1965 osadu Josefová (německy Neu Josefsthal). Rozlehlý katastr Nových Losin o výměře 2643 hektarů je z velké části pokryt lesy. Má hornatý charakter a zvedá se z údolí řeky Branné k severovýchodu do kopců Keprnické hornatiny, z nichž vrchol Vozky (1377 m) leží těsně za katastrální hranicí. Obec Nové Losiny je situována v jižní části katastru. Má střední nadmořskou výšku 585 m a táhne se údolím Losinského potoka a podél horské silnice z Jindřichova do Loučné. Jižně od Nových Losin na západním úpatí Sklenského vrchu (865 m)je umístěna bývalá osada Labe (do roku 1949 Elba). V poměrně značné vzdálenosti a bez přímého spojení s Novými Losinami se uprostřed lesů při horním toku Polomského potoka nacházela osada Josefová, dostupná silničkou odbočující ve Františkově (skupina chalup) z komunikace mezi Jindřichovem a Brannou. Nové Losiny s osadami byly sídlištěm se stabilním počtem obyvatel. V roce 1900 zde žilo v 214 domech 1191 osob (z toho v Elbě v 52 domech 279 osob a v Josefové v 81 domech 91 osob). Zdejší obyvatelé byli tehdy vesměs německé národnosti (v roce 1930 tu bylo jen devět Čechů) a jejich vysídlení po druhé světové válce způsobilo do roku 1950 radikální pokles na 461 osob ve 218 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Nových Losinách napočítáno 186 osob v 53 domech. Původ názvu Losiny je stejný jako u Velkých Losin s tím, že přídavné jméno Nové souvisí s pozdějším vznikem vesnice. Z příkazu kolštejnské vrchnosti došlo k založení Nových Losin v roce 1561. Podle lánového rejstříku z roku 1677 měla ves již 48 usedlíků, z nichž 30 bylo sedláků a zahradníků, 18 chalupníků. Počátkem 18. století si Novolosinští postavili kostel sv. Isidora a v roce 1784 při něm byla zřízena fara. Do téže doby zřejmě sahají počátky zdejší školy. V roce 1834 již ve vsi bydlelo 819 lidí ve 107 domech. Ve srovnání s Novými Losinami je o dva roky mladší osada Labe, založená v roce 1563. Osadníci snad přišli z Vrchlabí v Čechách (německy Hohenelbe ve významu Vrch Labe). Neporozuměním druhé části německého jména vznikla nejstarší podoba názvu osady Vysoká Elba. V roce 1677 bylo z 20 zdejších usedlíků 11 sedláků a devět chalupníků; do roku 1834 se počet domů zvýšil na 37 s 243 obyvateli. V roce 1732 zřídila vrchnost v severní části katastru sklárnu zřejmě s názvem Josefová. Ta byla v roce 1789 zrušena a na jejím místě vznikla činžovní osada s německým názvem Neujosefsthal (Nové údolí Josefovo). V roce 1834 měla 19 domů a 100 obyvatel. Po roce 1848 byly Nové Losiny s osadami začleněny do soudního okresu Staré Město v šumperském hejtmanství. Zdejší obyvatelé nacházeli zaměstnání v jindřichovské papírně, ale také v lesích kolštejnského a později i rudského velkostatku, který měl na Františkově myslivnu. Mlýny byly v Nových Losinách a v Elbě, v roce 1892 bylo v obci zřízeno bělidlo provozované ještě za druhé světové války. Škola v Nových Losinách byla do roku 1900 rozšířena na trojtřídní a německá jednotřídka byla nejpozději v polovině 19. století i v Josefové. Zásluhou dělníků jindřichovské papírny ovládala politickou situaci v obci německá sociální demokracie, a to i před druhou světovou válkou. I noví usedlíci po roce 1945 byli zaměstnáni zejména v papírně. Na zemědělských pozemcích začal od roku 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice. S rostoucí koncentrací obyvatelstva v Jindřichově upadal význam Nových Losin. Škola byla uzavřena po roce 1976 a v roce 1990 zdejším obyvatelům sloužila jen zastávka na železniční trati z Hanušovic do Jeseníku, prodejna smíšeného zboží a hostinec. Památkově chráněn je zdejší barokní farní kostel z let 1711 až 1714, opravovaný v roce 1777 a 1820. Součástí areálu kostela je sousoší Kalvárie z první poloviny 19. století a chráněn je rovněž historizující kříž z roku 1858.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
24.5.2001: Poslanecká sněmovna zamítla návrh zákona umožňující vyvlastnit pozemky v plánovaných průmyslových zónách.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|