|
Hrad Hoštejn [ Hrad nebo zřícenina hradu ]Ves Hoštejn se stejnojmenným hradem Dnes už z hoštejnského hradu nezbývá téměř vůbec nic. Jen sotva patrné zbytky valů a opevnění a zasypaná schodiště připomínají kdysi mohutný hrad, žijící nyní pouze v pověstech o zdejších loupeživých rytířích. Na vysokém kopci, opodál železniční stanice Hoštejn, kde kdysi hrad stával, tyčí se dnes pomník oslavující vítězství techniky, překonávající čas i vzdálenost: kamenný jehlan, postavený sem v r. 1845, aby připomínal vybudování železniční tratě spojující Olomouc s Prahou. Historie hradu není dlouhá, ale zato dosti spletitá. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností příslušník rodu Hrabišiců Boreš z Rýznburka, který v tomto kraji založil také augustiniánský klášter Mariina Koruna u Krasíkova. Hrad byl vybudován nejpozději v polovině 13. století. Hrad byl však po celou dobu jeho existence předmětem četných mocenských bojů. Jako majitelé se tu mimo jiné vystřídali i Záviš z Falkenštejna, Jan ze Zvole, Jan Tunkl z Brníčka a další. Protože jeden z hradních pánů stál v době hustiských válek na straně husitů byl hrad častým cílem nepřátelských výprav a asi v r. 1424 byl přepaden oddílem Rakušanů a pobořen, což byl počátek jeho konce. Poté již nikdy nebyl zcela opraven a nakonec byl stržen, aby se nestal útočištěm lapků.
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 49, 23.09.2021 v 11:28 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|