|
Třemešské rybníky [ Vodní plocha ]Třemešské rybníky jsou jedním z několika málo zachovaných rybníků velkého severomoravského rybničního komplexu. Náleží k proslulé soustavě tunklovských rybníků z 15. století. Ovšem první zprávu o třemešských rybnících máme již z roku 1420, kdy se tu uvádějí tři rybníky s mlýnem. Je tedy nejvýš pravděpodobné, že třemešské rybníky vznikly již ve 14. století a náležely tedy opravdu k nejstarším vybudovaným rybníkům v našich zemích. Za Tunklů byla tato soustava ještě rozšířena na celkový počet pěti rybníků a úzce souvisela s celým komplexem rybníků tehdejšího rozsáhlého zábřežského panství, jehož přirozené rybniční centrum tvořil Závořický rybník u Postřelmova. Teprve v 19. století v rámci hromadného vysušování rybníků byly postupně čtyři z těchto rybníků zrušeny, takže dnešní třemešský rybník zůstává jediným pozůstatkem důmyslného rybničního komplexu předcházejících staletí. Pro zpevnění hrází byly používány domácí druhy dřevin s bohatě vyvinutým a mohutným kořenovým systémem. Na hrázích se střídaly dřeviny tvořící typické hlavní prvky naší rozptýlené zeleně v krajině, tj. lípy srdčité a duby letní. Lípy se svými srdcovými kořeny a duby s mohutnými kůlovými kořeny tvořily kompaktní celek napomáhající zvýšení pevnosti a vodotěsnosti hrází. Exempláře, které se na hrázích zachovaly, patří spolu se stromořadími a jednotlivými stromy v areálu zámku na Třemešku a v okolí bývalých hospodářských budov zámku mezi nejstarší a nejmohutnější stromy na Šumpersku. Největší jírovec (kaštan) dosahuje obvodu 345 cm, výšky 25 m a stáří kolem 200 let, lípa srdčitá má obvod 560 cm, výšku 29 m a stáří 400 let, dub letní obvod 400 cm, výšku 25 m a stáří 400 let. Lokalita třemešských rybníků je místem výskytu mnoha rostlinných a živočišných druhů. Hladina rybníka je pokryta okřehkem vodním, na březích a podél odvodňovacích a napájecích příkopů roste kosatec žlutý, rdesno obojživelné a několik druhů ostříc. Vzácným rostlinným prvkem je tu teplomilná závitka mnohokořenná, podobná okřehku vodnímu. Můžeme tu vidět chráněné druhy obojživelníků, a to rosničku zelenou, ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, dále skokana hnědého a kuňku ohnivou. Vhodný úkryt tu nachází pěníce pokřovní, rákosník obecný, slípka zelenonohá, na vodní ploše, zejména podél ostrůvku, uvidíme kachnu březňačku, lysku černou, čírku obecnou a lžičáka pestrého.
AKTUALIZACE: Uživatel 1176 (Archivní záznam) org. 49, 08.02.2008 v 11:00 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|