|
Naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání [ Naučná stezka ]Stezka má dvě odlišné části - kolem rybníků (nekrasová oblast) a slepé údolí Jedovnického potoka (krasová oblast). Začátek: Jedovnice Konec: totožný se začátkem - okruh Délka: 7 km Počet zastávek: 13 Zaměření: geologie, botanika, rybníkářství Typ stezky: pro pěší Náročnost: střední Čas pro prohlídku: 4 - 5 hodin včetně prohlídky jeskyní Značení: značky a orientační tabule Doba návštěvy: bez omezení Mapa: Moravský kras Poznámky: cesta nevede kolem jeskyní přístupných veřejnosti Správce stezky: CHKO Moravský kras Stav stezky: dobrý Naučná stezka Jedovnické rybníky - Rudické propadání Jedovnický potok napájí před Jedovnicí soustavu rybníků - Olšovec, Budkovan, Vrbový rybník. Zatímco horní rybníky jsou v přirozeném stavu, je největší Olšovec využíván především rekreačně - je zde několik koupališť, ubytování, kempy. Naučná stezka obchází nejzajímavější části rybníků a vrací se téměř zpět. Dále pak pokračuje po proudu potoka. Údolí se mění v závislosti na geologickém podloží. Rybníky jsou na břidlicích a drobách. Voda je nedokáže rozpustit, proniká do nich jen obtížně. Právě rybníky jsou důkazem nepropustnosti skalního podkladu. Pod Jedovnicí se potok dostává do krasové oblasti. Vápenec je voda schopná sice pomalu, ale spolehlivě rozpouštět. Neteče pak po povrchu, ale vnitřkem vápencové plošiny. Potoky vytvářejí slepá údolí - tedy údolí, která končí strmou skalní stěnou. Pod ní voda mizí v ponorech do podzemí. Jedovnický potok vytvořil nejmohutnější slepé údolí v naší republice. Voda mizí do propadání (je to vlastně soustava propastí). Za malé vody se voda ztrácí již ve dně, za velké vody zde může být až 50 m dlouhé jezero. Potok pod zemí teče až 220 m pod povrchem. Vytéká v údolí Křtinského potoka, což je od ponoru 4 km vzdušnou čarou. Veřejnosti je tento systém nepřístupný, dostanou se do něj jen speleologové. Ani ti však do jeskyní nevstupují vlastním ponorem, ale ponorem starým, který voda již dávno opustila. Teprve dole, 85 m pod propadáním, se tato cesta napojuje na aktivní podzemní koryto Jedovnického potoka. Horizontální tok začíná jezerem, do kterého potok přitéká mohutným vodopádem. Lidé využívali propadání po svém. Voda odnesla vše, co se do ní vhodilo - tak se tedy do ní ve velkém vhazovala struska z okolních železáren. Dodnes se s ní můžeme setkat v jeskyních i několik kilometrů po toku podzemního potoka. Jiný z nápadů, který naštěstí nebyl realizován, byla výstavba podzemní vodní elektrárny. Podzemní prostory jsou zde opravdu velké. S průzkumem se začalo až v minulém století a dlouho se udávala délka podzemních prostor 3 km. V jeskyních jsou velké dómy, průtočné chodby, nádherná krápníková výzdoba, ale nakonec se strop snižuje natolik, že dál nešlo proniknout. Co se však nepodařilo po proudu, podařilo se jeskyňářům od jeskyně Býčí skála proti vodě. Dnes je celková délka podzemních chodeb 13 km. I zde jsou však místa, která čekají na svého objevitele. Můžeme si být jisti, že zdejší jeskynní systém bude ve skutečnosti ještě větší. Druhý konec systému - jeskyně Býčí skála má také své tajemství. V části zvané Předsíň bylo při archeologických vykopávkách nalezeno větší množství lidských koster, části vozů, bronzové, jantarové a skleněné ozdoby, nádoby, zuhelnatělé tkaniny, obilí. Jde o pohřeb velmože, přepadení a vyvraždění skupiny lidí nebo požár při kterém se nepodařilo uniknout? Dnes to již nerozřešíme. V jeskyni byla Němci vybudována za války dílna. Nic neobvyklého - výstavbou továrny Němci zcela zničili i blízkou krápníkovou jeskyni Výpustek a další jeskyně v Moravském krasu. Vraťme se však na povrch na naučnou stezku. Zavede nás přes skalní amfiteátr s vápencovými skalami na povrch krasové plošiny. V mírně zvlněná krajině, zemědělsky využívané, jsou nápadné mísovité závrty - pokleslá místa, ve kterých mizí voda, která odnáší hlínu a kamení do podzemních prostor. Závrt může být cestou k objevu jeskyní. Jen málokdy je však cesta volná, většinou je nutno se kamenitou ucpávkou prokopat. I největší jeskyně Moravského krasu - Amatérská - byla objevena prokopáním závrtu. Další zajímavé naučné stezky v okolí jsou u Sloupsko - šošůvské jeskyně, v Adamově Josefovské údolí a od Kateřinské jeskyně vede naučná stezka Macocha. Turistické trasy: červená značka (pak odbočit po žluté) - z Rudic k Býčí skále v údolí Křtinského potoka (asi 6 km). Opačným směrem se dostaneme na Macochu (asi 5 km). Cyklotrasy: Jedovnice leží na cyklotrase Sloup - Křtiny Zajímavosti v okolí: Adamov - muzeum železářství Blansko - Muzeum Blansko - stálá expozice Dějiny výzkumů Moravského krasu - Archeologie - Dějiny Blanska - Historické interiéry Boskovice - Muzeum v Boskovicích - židovské město v Boskovicích Křtiny - Chrám Jména Panny Marie - poutní komplex s nádherným interiérem Rudice - větrný mlýn, v něm muzeum historie a speleologie (otevřeno v sobotu a v neděli) Rudice - geopark - expozice pod širým nebe, Sloupsko - šošůvské jeskyně, Punkevní jeskyně, jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, propast Macocha Parametry naučné stezky: Začátek - Jedovnice (náměstí), délka 7 km - okružní, 13 informačních tabulí, čas prohlídky 2 hodiny, lehká trasa s jedním ostřejším výstupem určená pro pěší (většinou sjízdná i pro cyklisty). Stezku možno projít v každém ročním období. Veřejná doprava: Jedovnice (autobus)
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|