Její výstavba podle projektu Ing. arch. Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno, připomínající startující kosmickou loď, byla zahájena nejdříve zbudováním asfaltové silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu v r. 1968. Vlastní práce na věži začaly o rok později výkopem základů hlavním dodavatelem stavby VOKD Ostrava (obr. 9). Betonový dřík věže postavila Teplotechna Brno a kovový nástavec na vrcholku Hutní montáže Ostrava. Předání stavby veřejnosti se plánovalo na r. 1977, ale extrémní podmínky, panující na vrcholu, výstavbu značně prodloužily. (Ještě počátkem 80. let sloužil turistům pouze provizorní bufet "U Křemílka", vedený p. Červinkou a později p. Matouškem.) Pata věže je obtočena kruhovou stavbou, na jejíž horní části je ve výši 25 m první, otevřená vyhlídka pro návštěvníky. Z ní vybíhají do stran tři podpůrné nohy, z nichž první slouží jako energetický uzel stavby, druhá pro potřeby spojů a v třetí je umístěna restaurace s kapacitou 60 míst okolo baru ve tvaru písmene "U", v jehož vnitřní části se pohybuje obsluha. (Restaurace byla otevřena až v r. 1983.) Ve výši 80 m obtáčí betonový dřík dvojitý prstenec, nad nímž jsou pak ještě umístěny tříštiče ledu jako ochrana proti obrovským rampouchům, které se v průběhu zimy odlamují z kovových součástí vrcholu věže. V horním prstenci je krytá prosklená vyhlídka, do níž jsou návštěvníci dopravováni rychlovýtahem. Z ní jsou za dobrých podmínek unikátní výhledy do všech světových stran. Severním směrem lze dohlédnout až do jesenické kotliny roviny v sousedním Polsku. Na severozápadě se tyčí skupina Kralického Sněžníku, za níž je možno někdy zahlédnout i Sněžku ve vzdálených Krkonoších. V bezprostřední blízkosti se nachází chata Švýcárna a hřebenová trasa na Keprník a Šerák. Opačným směrem, na jihovýchodě, lze spatřit lysou horu a Radhošť v Beskydech. Nejdále lze ovšem dohlédnout za dobrých povětrnostních podmínek až na Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku a směrem na jih na Nízké Alpy v Rakousku. Jižním směrem se u Pradědu nalézají chaty Ovčárna, Barborka a Sporthotel Kurzovní a dále další část hlavního hřebene - Vysoká hole, Kamzičník a dále až po Pecný.

Po událostech r. 1989 došlo také zde k různým změnám, spojených s celou řadou komplikací. V létě r. 1993 bylo nutno provést generální rekonstrukci vysílací části věže, po níž bylo televizní vysílání obohaceno o třetí program (dnešní ČT 2) a rozhlasové o další dva programy v pásmu VKV. Tím se radikálně zlepšily příjmové podmínky na širokém území Jesenicka a Bruntálska.

Novému vlastníku věže (obr. 10), jímž se staly České radiokomunikace Praha a. s., nastaly vzápětí nečekané potíže. Pro provozování restaurace a sociálního zařízení stanovili hygienici nekompromisní požadavek vybudování čističky odpadních vod místo původního septiku. Nový nájemce restaurace, společnost s r. o. SRP 1492 (Spojená rezervace Praděd), ji převzal po krátkém epizodickém působení bruntálské firmy RUCHSTAV, když předtím celá řada zájemců po zjištění krutých podmínek, jež zde panují během dlouhé zimy, rychle od svých záměrů upustila. Po vybudování požadované čističky, což byla akce vzhledem ke kamennému podloží hory a nemožnosti užití trhavin věc nesmírně náročná, byl 1. června 1993 uveden do provozu nejdříve jen kiosek ve vstupní hale restaurace a po nezbytném doplnění vybrakovaného zařízení kuchyně i restaurace sama. Společnost SRP 1492 založili Pavel a Jiří Krejčí a Miroslav Macoun, kde Pavel Krejčí je pověřen vedením podniku, který tvoří 8 stálých pracovníků. Na víkend a po dobu letní sezóny pak přibírá brigádníky. Její snahou je poskytovat kromě restauračních služeb také ubytování pro zhruba 45 hostů, neboť v poschodí je kromě dvoupokojového apartmá se sedmi lůžky,kuchyňkou a sociálním vybavením včetně vany i 8 třílůžkových pokojů s možností přistýlky, které by šlo snadno přebudovat podle současných požadavků domácí i zahraniční klientely. Další pokoje jsou ještě v suterénu, kde se nachází hospodářské zázemí restaurace - sklady a provozní místnosti. V přízemí je kromě zmíněné restaurace ještě menší jídelna se 40 místy, místnost s krbem, se kterou se počítá pro společenské využití, a také lyžárna. Jako u všech objektů v okolí je vytápění na elektřinu. Zásobování v zimě zabezpečuje rolba Radiokomunikací.

Návštěvníci Pradědu dnes ovšem musejí zanechat svá vozidla na hlídaném parkovišti Hvězda poblíž Karlovy Studánky, dopravit se kyvadlovou dopravou k chatě ovčárně a na vrchol dojít pěšky. Za tuto námahu jsou však odměněni velice hezkým a stylovým prostředím s velice solidními cenami, srovnatelnými s hotely III. kategorie ve městech.

Praděd zůstává stále nejatraktivnějším místem v Jeseníkách a nepochybně zůstane vždy prvořadým turistickým magnetem, k němuž se bude neustále obracet pozornost nejen turistů.

Prameny: Informace o výstavbě původní pradědské rozhledny byly čerpány z časopisu ALTVATER č. 3/červen 1993, vydávaný MSSGV v Kirchheimu v SRN.