|
Zámek Linhartovy [ Zámek ]
Zámek je do odvolání pro návštěvníky uzavřen. Další podrobnosti k záhájení provozu budou k dispozici na oficiálním facebookovém profilu zámku podle rozhodnutí zřizovatele.
Bývalá středověká tvrz v Linhartovech byla vybudována po roce 1255. Další písemná zmínka v kronikách je datována květnem 1470, kdy ji dobyli přívrženci krále Matyáše. Tehdy byla v držení Mikuláše staršího z Vladěnína. Jedinou dochovanou památkou z této doby je vodní příkop, který tehdejší tvrz obklopoval.
Mikuláš pocházel z rodu Fulštejnských a tento rod měl Linhartovy v majetku až do roku 1566. Tehdy přešly jako dědictví Magdalény z Fulštejna do rukou jejího manžela Jiřího Bernarta Tvorkovského z Kravař. Po něm dědila roku 1578 nevlastní dcera Kateřina Kravařská ze Šlovic, provdaná za Václava Haugvice z Biskupic. K přestavbě tvrze na renesenční zámek došlo pravděpodobně ve druhé polovině 16.století za Haugviců, před rokem 1588, kdy Václav zemřel a jeho starší syn neměl víc jak osm roků. Za třicetileté války Linhartovské panství velmi utrpělo. Nepřítel všechno zničil nebo ukradl, jak uvádí dobový pramen z roku 1643. Poslední bezdětný potomek Haugviců, Ladislav Alois proto prodal zpustošené panství Karlu Maxmiliánu Sedlnickému, svobodnému pánu z Choltic, spolu s Opavicí, Burkvízem a vrchním právem na Rudíkovách. Sedlničtí provedli na zchátralém objektu důkladnou ranně barokní opravu. Fasády s vysokým pilastrovým řádem a segmentovými nadokenními frontony, štukové stropy v přízemí. Povýšením Karla Juliana Sedlnického do hraběcího stavu se pak zámek postupně stával reprezentačním sídlem. Další zvelebení bylo zaznamenáno v době uměnimilovného hraběte Josefa Sedlnického. Z této doby pocházejí dva portály s aliančními znaky Sedlnického (zavinutá střela) a manželky Josefy, hraběnky Haugvicové (beraní hlava). Zámek byl v majetku Sedlnických až do minulého století, kdy jej převzala hrabata z Oppersdorfu. Koncem století přešel majetek na rod Wenzelidesů a od roku 1930 na rod Wullersdorf -Urbair. Za okupace připadly Linhartovy k Německu. Zámek zůstal v rukou posledního majitele Ericha von Wullerdorf-Urbair. V roce 1943 zde umístili úřady rodiny z vybombardovaného Bochumu. Tehdy zámek vyhořel. K obnově střechy došlo provizorně až po roce. V roce 1947 při velké vichřici vzala za své a zámek zůstal opuštěn. Postupně se začaly propadávat stropy a po zaměření, které provedla VŠT Brno v roce 1951 se započalo s obnovou až v roce 1957. Postupně s přerušováním práce až do roku 1960, kdy byly definitivně před dokončením zastaveny. Zámek byl postupně nabízen k využití různým institucím, až poslední z nich, Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram jej smlouvou o bezplatném převodu v červenci roku 2001 předala městu Město Albrechtice. Tolik velice krátce pár řádků k historii zámku. Od 27.listopadu 2003 začíná nová historie zámku, protože byla dokončena 1. část veliké rekonstrukce. Stálou expozicí nadále zůstává : * expozice keramiky Jana Kutálka, * první dětská galérie v ČR * zámecká obrazárna
Jako každý rok budou součásti zámeckých aktivit i různé kulturní akce výstavy, koncerty, jarmarky a podobně.
PROVOZNÍ DOBA: od 29.04.2023 Pondělí: | Zavřeno | Úterý: | Zavřeno | Středa: | Zavřeno | Čtvrtek: | Zavřeno | Pátek: | Zavřeno | Sobota: | Zavřeno | Neděle: | Zavřeno |
Zámek je do odvolání pro návštěvníky uzavřen.
Další podrobnosti k záhájení provozu budou k dispozici na oficiálním facebookovém profilu zámku podle rozhodnutí zřizovatele. KONTAKTNÍ ADRESA:zámek Linhartovy Linhartovy 36 793 95 Město Albrechtice Česko (CZ) Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jiljí jasný - podzim krásný. Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň; když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne. Na den Jiljí hrom a blesky - čtyři týdny mokré stezky. Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí. Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý. V jakém počasí jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týhodnech navrací; jestli ale jelen něco později říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane. Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo. Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se podaří. Před svatým Václavem času dost, po svatém Václavu pozdě. Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
|
|
18.9.2001: Vyšetřovatel připravil obvinění z podvodu pro bývalého prezidenta Hardvardských investičních fondů Viktora Koženého a bývalého předsedu představenstva Hardvardského průmyslového holdingu Borise Vostrého.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|