|
Archeologické lokalita Hradisko sv. Klimenta [ Archeologická památka ]Hradisko sv. Klimenta Celostátní atraktivita Vyvýšené hradisko v Chřibech nad cestou spojující střední Pomoraví s Brněnskem, opevněné valy a příkopy, s rekonstruovanými základy středověké chrámové stavby, jejíž původ sahá až do období Velké Moravy. Hradisko na kopci sv. Klimenta (kóta 460) bylo známo snad již v mladším pravěku, archeologickými výzkumy je však prokázáno osídlení trvající od 9.století do konce století 15. Výhodně situovanou a dobře chráněnou polohu na staré obchodní stezce, která spojovala Pomoraví s Brněnskem, využili již osadníci v době Velkomoravské říše (9. - počátek 10. století). Podle pozdější tradice zde dokonce zbudovali kostelík, v němž byly uloženy ostatky sv. Klimenta do doby, než je sv. Konstantin a Metoděj přenesli do Říma. Pověsti kladou do blízkosti kostelíka i církevní školu vedenou samotným Metodějem. Archeologům se zde zatím nepodařilo jednoznačně prokázat zděnou církevní stavbu velkomoravského stáří. Přesto na vrcholové plošině církevní komplex o něco později stával. K roku 1358 se totiž vztahuje listina,dle níž bylo toto místo darováno brněnským augustiniánům - poustevníkům - ke zřízení probošství (kostela a kláštera). Konvent byl však vážně poškozen za husitských bouří v roce 1421 a během 15. až 16. století hradisko definitivně pustne. Datace lokality: 9. - 12. století Popis: Kuželovitý vrchol kopce byl již v 9. století asymetricky obepjat vysokým valem s příkopy po obou stranách. Uvnitř opevnění ohraničujícího plochu asi 8 ha, obíhal uměle zarovnanou terasu akropole ještě vnitřní val, dnes již málo výrazný. Na plošině temene kopce stával kostel sv. Klimenta. Jehož základy včetně mladších přístaveb byly odkryty archeologickým průzkumem v r. 1958. Východní část orientované stavební dispozice byly původně velkomoravskou svatyní. V tzv. mladohradištním období bylo hradisko obepjato ještě vnějším valem, lemovaným oboustrannými příkopy. Tato fortifikace dlouhá téměř 2 km uzavírala zhruba obdélník o ploše 22 ha. Severovýchodně od ní byl zbudován ještě čtvrt km dlouhý obloukovitý val, bránící v přístupu k vrcholu hradiště od hlavního horského hřbetu.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|