|
Znak a prapor obce Nivnice [ Znak a prapor ]Nivnice získala právo na užívání znaku a praporu dne 21. dubna 1994, kdy byl všemi hlasy heraldické komise v parlamentu bez jediné připomínky přijat návrh znaku a praporu obce Nivnice. Autorem tohoto návrhu byl pan Jiří Louda z Olomouce. Historické podklady pro tvorbu znaku Znakové privilegium nebylo Nivnici nikdy vydáno. Na nivnických pečetích o průměru 35 mm, otištěných z typáře zhotoveného roku 1640 a užívaného ještě v 18. století, je v pečetním poli štít se třemi souměrně rozdělenými pruhy. Nad štítem je letopočet 1640, opis mezi dvěma linkami zní SIGILLVM PIDINIVNICZZ. Tři pruhy ve vrchní polovici štítu měli v erbu páni z Kunštátu, kterým Nivnice s ostatním zbožím kláštera vizovického v letech 1483 - 1526 s malými přestávkami patřila a za jejichž vlády se stala městečkem. 28. 3. 1592 se podle zásadních nepřímých důkazů narodil v Nivnici J. A. Komenský, který se rozmanitě hlásí k svému kraji. Na studiích v Herbornu a Heidelbergu se zapsal jako Nivnický (Nivanus, Nivnicensis). Avšak teprve stařecký podpis je slavnostně úplný. Vrací se k začátkům, na nichž tolik záleží, k synovskému vztahu, rodné Moravě a k příjmení otcovu - Segeš. Toto bylo uvedeno ve věnovacím přípise zamýšlené práce Všenáprava vlasti z 31. 3. 1670 zapsaný v Clamores, který Komenský napsal na sklonku života, a který je uznáván v zásadě jako největší nepřímý důkaz, podle něhož se za místo narození považuje v odborných kruzích Nivnice. Tento přípis je uveden takto: Dedikací: Milé matce mé vlasti, zemi Moravské jeden z věrných synů jejích... Jan Amos Segeš Nivnický po otci zvaný Komenský... Navraceni k milosti boží a dřevnímu květu i prospěchu v moudrosti etc. srdečně vinšuje... (Clamores Eliae, 1665 - 1670) Symbolika erbu s iniciálami našeho rodáka jsou dalším prvkem zvýznamnění naší obce a proto se domníváme, že užití této symboliky je na místě. Při vytváření obecního znaku bylo přihlédnuto k tradičnímu znamení - znaku pánů z Kunštátu, který je v současnosti užíván i dalšími obcemi, jm. městem Vizovicemi, ale také k památce místního rodáka J. A. Komenského, jehož tradice je v obci živá. ZNAK: Ve stříbrném štítu pod třemi vrchními černými pruhy kosmo položená červená kniha se zlatou ořízkou a zlatými iniciálami J. A. K., přes ni šikmo zlatý brk. PRAPOR: List tvoří červený svislý žerďový pruh rovný 1/3 délky listu a bílé pole se třemi černými vodorovnými pruhy v horní části v poměru 1:1:1:1:1:5. Poměr šířky k délce je 2:3. (c) 1994, Jiří Louda
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|