|
Historie obce Rybí [ Historie (archivní dokument) ]Obec Rybí dříve česky Rybník, je údolní ves pod jižním svahem Libhošťské Hůrky a severovýchodními svahy Holiváku, vzdálená od Nového Jičína 5,5 km na východ. Je uzlem tří silnic - Nový Jičín, Kopřivnice, Štramberk. Svou polohou v Podradhošťské pahorkatině zve k turistickým vycházkám po krajině, která je tvarově velmi pestrá - možnost výhledu na Moravskou bránu, Jeseníky, Ostravu, Hostýnské vrchy, Beskydy. Obec se nachází v přírodním parku Podbeskydí, na katastru obce je registrováno celkem 58 významných krajinných prvků. Oblast byla osídlena již v pravěku, jak dokládají nálezy kamenných nástrojů z období středního paleolitu na jihozápadním svahu Libhošťské Hůrky a nález dvou neolitických sekeromlatů v prostoru mezi Rybí a Sirkovými lázněmi. Rybí je původně česká obec, jejíž název je spojován s Rybím potokem. Podle staré pověsti zničili Rybí společně se Štramberkem a okolními obcemi Tataři za svého vpádu roku 1241. Podobné zprávy však patří pouze do oblasti pověstí. Rybí původně patřilo k hradu Štramberku a dostávalo se do lenního držení manů štramberských pánů. V letech 1519-1521 se zde připomínají vladyka Jiří ze Závišic a jeho sestra Dorota z Rybího, kteří podávali stížnost proti umučení svého bratra Petra z Rybího v Novém Jičíně. V roce 1523 se Rybí dostalo k fulneckému panství Bernarda ze Žerotína, jeho synovec a nástupce Karel však Fulnecko s Rybím odprodal Oldřichovi Cetryšovi z Kynšperka. Při dělení panství v roce 1584 Rybí připadlo ke kunínskému panství. Jeho držitel Jan Balcar Cetryš z Kynšperka však musel pro finanční těžkosti právě Rybí odprodat v roce 1588 městu Novému Jičínu. Od této doby snášela obec osudy novojičínsko-štramberského panství až do 19. století. Její první vrchností se stalo nejprve samotné město Nový Jičín, od roku 1624 po potrestání města za účast ve stavovském povstání se novým majitelem stal jezuitský řád a jeho školaská kolej v Olomouci. Ve stejném roce Rybí zažilo útrapy třicetileté války, když obec vypálili polští kozáci a v letech 1642-1648, kdy celou osadu vyplenili Švédové. Po zrušení jezuitského řádu přešla obec s panstvím do majetku královské komory, krátce na to šlechtického ústavu v Olomouci a Brně, až konečně v roce 1781 se majitelem panství stala c. k. Tereziánská akademie ve Vídni. Významnou kapitolou dějin obce tvoří období německé okupace. Tehdy se řada občanů zapojila do protifašistického odboje. Na jižním okraji lesa Rovně vznikly již počátkem 19. století zásluhou novojičínského měšťana Martina Ritze sirné lázně. Do roku 1999 se zde nacházelo plicní oddělení novojičínské nemocnice. Ze zajímavostí uveďme alespoň staré naleziště drahých kamenů u Rybího, které vzpomíná ve své zprávě moravský dějepisec Jan Jiří Středovský (1679-1713). Uvádí mimo jiné nálezy zlata v potoku protékajícím vesnicí a vzpomíná rovněž dvou měšťanů z Olomouce a Nového Jičína, kteří těmito nálezy velmi zbohatli.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|