25 let souboru Ondřejnica
"Ach jó, zase Janáček!", vzdychaly jsme jako studentky střední pedagogické školy, když nám pan profesor Ptáček pouštěl úryvky z jeho oper a když nám o něm zaníceně vyprávěl a snažil se přiblížit nám tohoto velikána české hudby. Dnes si říkám: "Ach jo, že jsem to více neposlouchala a nesnažila se o něm dozvědět co možná nejvíce, měla bych ušetřenou práci!". Ale kdo mohl vědět, že mě cesty osudu donesou až do Krmelína a Staré Vsi a že se právě tady, sice v jiné, ale přesto stejně krásné formě setkám opět s Janáčkem a písněmi jeho kraje. A čím více lašských písní poznávám, tím více jsem jimi nadšena a dojata. Proto tak ráda chodím na Ondřejnici.
Také 16. listopadu jsem ráda přijala pozvání na oslavy 25. Výročí tohoto souboru. Nezklamal ani celovečerní program, ani tanečníci a muzikanti, ani následná beseda u cimbálu a už vůbec nezklamali průvodci pořadem Yvona Voráčová a Láďa Černošek. Celý večer se nesl v duchu různých překvapení, která si nezávisle na sobě přichystali jednak "staří tanečníci", muzika a v neposlední řadě sama vedoucí souboru Yvona.
První polovina programu byla vyhrazena starším číslům a kmenovému repertoáru souboru, zazpívala Maruška Matějová, Petr Palička a ze záznamu jsme se podívali a zavzpomínali na nezapomenutelný "Skok" Pavla Vaňka. V závěru první poloviny programu se zaskvěli bývalí členové souboru na kterých věk ani pomlka v tancování nebyly v nejmenším poznat. Naopak, svým skvělým výkonem a entuziasmem roztleskali plný sál Základní školy v Brušperku, kde se koncert konal.
Druhá polovina programu byla věnována dětem, a to jak těm malým, tak i těm starším, kteří už dětským střevíčkům skoro odrostli. Opět se projevila nádhera a zpěvnost tohoto kraje, když vystoupili dětští zpěváčci Kristýnka Plačková, Vojtěch Koblížka a Míša Krpcová, ale ani ostatní se nedali zahanbit a na vystoupení zpívali, co jim hrdélka stačila.
Pak následoval nový program "Něchoď tam, synečku, je tam čarovane", který mimo jiné postoupil i do celostátní přehlídky choreografií v Jihlavě (i tam měl u poroty i u diváků obrovský úspěch).
A na závěr nám Yvona předvedla, že i soubor Ondřejnica má o své následovníky postaráno, a to jak z řad tanečníků a zpěváků, tak i z řad muzikantů. Členové Ondřejnice mají své děti v dětském souboru nebo v ZUŠ, kde se učí ponejvíce na housle, flétnu - nástroje, které se později uplatní v cimbálové muzice. Vyvrcholením celého večera bylo poděkování zakladatelce a dlouholeté vedoucí dospělého souboru, dnes vedoucí dětského souboru, paní Elišce Krejčíčkové nádhernou básní. Tak krásně ukončila Yvona tento večer plný pohody, krásných písní a tanců z kraje Leoše Janáčka.
Beseda u cimbálu, která pokračovala až do pozdních nočních hodin jen potvrdila to, co jsem už o souboru řekla, že jsou to nadšení zpěváci, tanečníci a muzikanti.
Iva Plačková
Diskusní fórum čtenářů
(prozatím 1 názor)
Byla jsem a učarivalo mě to.
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 06.01.2003 v 11:34 hodin