Viz indikační skica stabilního katastru (1839)
Popularizační glosa:
Jindřišská ulice spojuje třídu Míru s ulicí Arnošta z Pardubic. Název pochází z r. 1881. Je pozoruhodně odvozen ze jména panského písaře Hendrycha z Litomyšle. Jemu od roku 1533 patřil dům čp. 66 na náměstí. Jeho manželka Anna, které se říkalo Hendryška, grunt r. 1554 po jeho smrti prodala. Hendrych byl zámožný měšťan. V historii města se opětovně setkáváme s názvem V Hendrychu nebo V Henrychu, jak se souhrnně říkalo polím a lukám, ležícím za kaplí sv. Anny až pod Vinicí, tedy v prostorách mezi Chrudimkou a dnešními ulicemi Anenskou a S. K. Neumanna. Při směně pozemků, týkající se záduší, se r. 1519 mluví o pozemcích „K Nemošicům za Hendrychem". Týž název se vyskytuje v rozhodnutí Jana z Pernštejna z r. 1548 o společných pastvištích a nejstarší urbář, zaznamenává po r. 1594 vrchnostenské právo rybolovu v Chrudimce "od Pardubic ( tj. Hendrychu ) až do Nemošic ". Dnešní Jindřišskou ulicí se k tomuto pozemkovému komplexu, jezdilo a chodilo, nazývala se Cesta k obecnímu dvoru. Když se v 2. polovině 19. století jednalo o pojmenování vznikající ulice, dvůr již neexistoval. Kdosi z historiků si vzpomněl na písaře Hendrycha a bylo rozhodnuto přejmenovat ulici po něm. Ale některý jazykový purista - patrně na radnici - usoudil, že je třeba německého Hen(d)rycha (Heinrich ) počeštit a proto máme dnes Jindřišskou ulici bez Jindřicha. I když koncem 15. stol byl majitelem Pardubic Jindřich z Minsterberka syn Jiřího z Poděbrad. V ulici byl r. 1905 postaven Dělnický dům, kde byl první pardubický biograf, dnes je tu Myslivecká restaurace. Bývala zde Vokolkova tiskárna, Kolářovo knihkupectví a na konci Žáčkovo koňské řeznictví. R. 1950 byla přejmenována na Ulici 9. května, r. 1979 vrácen původní název.
Při přestavbě Karloviny po r. 1975 vyrostly zde místo převážně přízemních domů vícepodlažní domy a bohužel i několik nepatřičných věžáků za divadlem. Střed úzké Jindřišské ulice se rozšířil a vznikla zde pěší zóna v letech 2006-2007 nákladně nově upravená. Část přiléhající k Tř. Míru si zachovala svůj ráz se secesními domy z přelomu 19. a 20. stol., ale také bohužel automobilovou dopravu i když jen jednosměrnou (viz parpedie.cz).
Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.