|
|
Bystřička [ Město nebo obec ]Obec založená v pol 17. století, dříve výroba loučí, nožů křiváků a domácího dřevěného nádobí zv. valašský porcelán.
Obec je známá především údolní nádrží postavenou v letech 1907 - 1912. Svou tížní betonovou hrází 36,5 m a dlouhou 170 m byla tehdy jednou z nejsmělejších přehrad v Rakousko-Uhersku. Její vodní plocha o rozloze 38 ha vytváří jednu z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí s možností koupání a vodních sportů. V okolí četné soukromé i podnikové chaty.
Obec Bystřička se rozkládá 9 km severně od Vsetína v západní části Vsetínských vrchů v hlubokém údolí potoka Bystřice, který vtéká do Vsetínské Bečvy. V obci je poštovní úřad a železniční stanice. Katastr Bystřičky tvořily dvě navzájem oddělené části, Horní konec (935 ha) a Dolní konec (304 ha). V letech 1945-1972 probíhaly dílčí změny hranic s okolními obcemi, při nichž došlo také ke spojení obou částí území. R. 1981 se uvádí katastr o rozloze 951 ha. R. 2001 žilo v obci 979 obyvatel (z toho 489 žen) a bylo zde 302 domů - 368 bytů, z nichž k rekreaci sloužilo 31.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ: Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ NA ÚZEMÍ MĚSTA ČI OBCE
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 29.11.2021 v 11:16 hodin
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|