Název obce se ve starších pramenech uvádí v podobě Bistřitschka, Býstřička (1846), Bistrzitschka, Bystřička (1872), Bistřička, Bystříčka (1893). Název obce je odvozen od jména potoka a znamená tolik co bystrá, čistá, jasná voda.

Pozůstatky pravěkých valů nese vrcholek Klenova.

Koncem 13. století si podle pověsti si vybudovali na vrchu Klenov svůj hrad Freundsberg templáři. Stával na samotném vrcholu kopce a dosud se horní části skály říká Zámčiska. Připomínán je pouze roku 1308. Nezachovaly se z něj žádné zbytky.

Obec Bystřička vznikla na potoku stejného jména pasekářskou kolonizací poddaných z Růžďky v polovině 17. století. Na tomto místě již dříve stála zaniklá a zpustlá obec Svojanov, ta byla připomínána již před rokem 1505.

Jako ves se Bystřička poprvé připomíná roku 1647, kdy byla založena vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym.
Do poloviny minulého století byla Bystřička charakteristickou zemědělskou obcí. Později se rozšířily některé druhy domácí výroby, typické pro Valašsko: výroba křiváků (kapesních nožů) a dřevěného zemědělského nářadí. Roku 1770 se připomíná pod Klenovem lom na vápenec a pec na pálení vápna.

V roce 1666 bylo v Bystřičce 151 obyvatel, bylo zde 11 chalup, z toho 2 chalupy s pasekami. Při dvou z chalup byly současně mlýny. Řemesla zde vykonával výrobce pluhů, výrobce srpů, výrobce struhadel, bednář, kolář, 5 tesařů a 2 tkalci - z nichž jeden byl i střelcem (portášem) a hudcem, dále zde byli 2 hajní.

V roce 1834 žilo v Bystřičce 371 obyvatel.

V roce 1880 měla Bystřička 67 domů a 429 obyvatel. Patřila do okresu vsetínského, hejtmanství valašskomeziříčského, pod faru v Růžďce a pošta byla v Jablůnce.

V letech 1849 - 1855 a 1868 - 1909 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí, v letech 1855 - 1968 součástí tzv. smíšeného okresního úřadu Vsetín, od r. 1909 náleží k politickému okresu Vsetín.

Před vybudováním školy Bystřička náležela k obvodu farní školy v Pržně a později v Růžďce. Děti se učily v domku čp. 20. Roku 1884 byla vystavěna budova školy, která byla r. 1912 zvýšena o 1. poschodí. Roku 1981 byla zrušena a obec byla připojena k obvodu školy v Růžďce. Roku 1883 byla zřízena samostatná škola.

V letech 1908 - 1912 byla vybudována údolní přehrada.

Roku 1910 měla Bystřička 532 obyvatel.

Po r. 1945 se v obci započalo nejprve s opravami místních komunikací, mostů a poškozených budov. Od padesátých let se rozvinula výstavba rodinných domků. Byla postavena nová budova železniční zastávky (1958), hasičská zbrojnice (1959), letní kino (1961), malé autobusové nádraží (1988) a prodejny. V okolí údolní přehrady Bystřička byla v l. 1945 - 1990 vybudována rekreační zařízení podniků a organizací, autokempinky, letní stanové tábory a desítky soukromých rekreačních chat. Po r. 1990 byla v obci provedena plynofikace (1993 - 1995) a dokončen vodovod (1992).

JZD vzniklo r. 1951, brzy se však rozpadlo. Nové družstvo bylo založeno r. 1959, r. 1962 k němu bylo připojeno JZD Malá Lhota. Družstvo poté neslo název JZD "Přehrada” se sídlem v Bystřičce. V r. 1975 k němu byla připojena JZD Růžďka, JZD Malá Bystřice a JZD Valašská Bystřice. Po roce 1990 ukončilo svou činnost. Budovy jsou využívány k podnikatelským činnostem.

V roce 1959 zřízena v obci pošta. V tomto roce bylo podruhé založeno zemědělské družstvo.

Roku 1977 otevřena mateřská školka.

V roce 1980 zaujímal katastr obce rozlohu 951 ha. Počet obyvatel 940.

V roce 1996 povodně (desetiletá voda).

V roce 1997 obec Bystřička postižena povodněmi (stoletá voda).

Obecní pečeť z roku 1744 má v oválném pečetním poli dvě zkřížené lopaty a po jejich stranách poříz a břichatou pilu. Pečeť z r. 1748 má v kruhovém pečetním obraze dvě zkřížené lopaty a po jejich stranách hrábě a tesařskou skobu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bystricka.cz