|
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory [ Chráněná krajinná oblast ]Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla vyhlášena jako čtvrtá nejstarší v České republice již v roce 1968. Smyslem vyhlášení byla ochrana dochovaného stavu přírodního prostředí a přirozeného vzhledu zdejší kulturní krajiny. Oblast zaujímá rozsáhlou náhorní plošinu Jizerských hor, jejich strmá a skalnatá severní úbočí a mírné jižní svahy s původním osídlením. Východní hranicí CHKO je státní hranice s Polskou republikou, tvořená z velké části horním tokem řeky Jizery. Jizerské hory jsou krajinou kontrastů. Náhorní plošina prošla v minulosti a zvláště pak v uplynulých desetiletích dramatickým vývojem, kdy vlivem průmyslových imisí, hmyzích škůdců i ekologicky nevhodným hospodařením v lesích došlo k jejímu velkoplošnému odlesnění. Zdejší smíšené horské lesy byly nahrazeny smrkovými monokulturami a ty následně rozsáhlými porosty náhradních dřevin, zejména severoamerickým smrkem pichlavým. Naproti tomu zůstala dosud zachována řada unikátních ekosystémů, zejména horská rašeliniště - vrchoviště s mnoha typickými rostlinnými druhy včetně pozůstatků poslední doby ledové a druhů zákonem chráněných. Severní svahy jsou pokryty smíšenými a listnatými lesy s převahou buku - jizerské bučiny nemají svou rozlohou obdobu v celých Čechách. Společně s lesy na jižní straně hor tvoří životní prostředí mnoha pozoruhodných živočišných druhů. Krajinný ráz Jizerských hor dotváří zemědělská krajina, bohatá rozmanitými lučními společenstvy a cennými památkami lidové architektury. Ochrana přírody a krajiny v CHKO Jizerské hory má mimořádný význam s řadou specifických stránek. Spočívá nejen v klasické konzervativní ochraně přírodních a krajinných prvků, ale zejména v aktivním přístupu Správy CHKO, v její spolupráci s vlastníky pozemků a veřejností. Cílem je záchrana dochovaných částí přírody, revitalizace rozvrácených ekosystémů a restituce přirozených vztahů přírodních, historických a kulturních charakteristik zdejší krajiny. Základní údaje Numerický kód oblasti: 52 Rozloha: 368 km2 Geografická orientace: 50° 43´ - 50° 55´ N, 15° 02 - 15° 25´ E Nadmořská výška: 325 (Frýdlant) - 1124 m (Smrk) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j.13853/1967 Zvláštní ochrana: 31 maloplošných zvláště chráněných území Rozloha MCHU: 1690 ha
KONTAKTNÍ ADRESA:Správa CHKO Jizerské hory U Jezu 10 460 01 Liberec Česko (CZ) fax: (+420) 482 428 998
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|