|
|
Chráněná krajinná oblast Lužické hory [ Chráněná krajinná oblast ]Chráněná krajinná oblast Lužické hory
Vznikla v roce 1975 na ploše 267 km2. Západní okraj Lužických hor je charakteristický velkým počtem mohutných vulkanických těles (čedičových a znělcových hornin) s rozsáhlými porosty přirozených lesů, zejména bučin a suťových lesů. Chřibská kotlina, ležící na hranici Lužických hor a Labských pískovců, je významná řadou chráněných území a také cennou lidovou architekturou. Sídlem Správy CHKO Lužické hory je Jablonné v Podještědí.
V minulosti území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes již kulturní krajina v průběhu staletí formovaná člověkem.
Čedičové a znělcové kupy se střídají s bizarními tvary pískovcových skal, souvislé lesy přecházejí v pestré podhorské louky s bohatstvím remízků, mezí a soliterních stromů, na mnoha místech se zachovala lužická architektura.
V lesích dnes převládá smrk, v těžko přístupných a odlehlých partiích se zachovaly zbytky původních lesních porostů (buk, jedle, javor, jilm).
V Čechách v této nadmořské výšce jedinečná doubrava se nalézá na vrcholu Klíče (748 m). Staleté tisy rostou v obci Krompach.
Zemědělská krajina je tvořena především loukami a pastvinami protkanými sítí hájků, remízků a břehových porostů podél potoků, kde se ve zbytcích zachovaly mnohé vzácné druhy rostlin a živočichů.
Zajímavé je geologické složení. Svrchnokřídové sedimenty (kvádrové, kaolinické a jílovité pískovce, méně často slínovce a jílovce), byly na mnoha místech proraženy třetohorními neovulkanity (fonolit, trachit, čedič). Podél lužického zlomu byly na povrch ojediněle vyvlečeny bazální slepence cenomanu a jurské vápence.
Malou část severního okraje za lužickým zlomem tvoří rumburská žula a výjimečně krystalinikum.
Lužické hory jsou rozvodím Severního a Baltského moře, představují i výrazný povětrnostní předěl. Často jsou značné rozdíly v počasí na severních svazích, obrácených do Šluknovské pahorkatiny a Žitavské kotliny a na jižních svazích, českolipské části Lužických hor.
Základní údaje
Numerický kód oblasti: 54
Rozloha: 267 km2
Geografická orientace: 50° 46´-50° 53´N, 14° 24´- 14° 52´E
Nadmořská výška: 313 - 793 m (Luž)
Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 6927/1975
Zvláštní ochrana: 12 maloplošných zvláště chráněných území
Rozloha MCHU: 245 ha
KONTAKTNÍ ADRESA:Správa CHKO Lužické hory Školní 12 471 25 Jablonné v Podještědí Česko (CZ) fax: (+420) 487 762 355
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|