|
Ke kostelíku Sv. Petra a Pavla na Byšičky (5 km) [ Naučná stezka ]Od rozcestí turistických značených tras na rohu náměstí K. V. Raise naproti lékárně půjdete po červené značce směr Byšičky. Projdete kolem Mariánského sloupu a sochy sv. Jana Nepomuckého, dále po proudu Javorky po Jiráskově nábřeží. Červená značka vás povede po asfaltové místní komunikaci k Novému dvoru. Odtud vystoupáte ke kostelíku sv. Petra a Pavla na návrší Byšičky (2,5 km). Na úpatí narazíte na nově opravenou křížovou cestu. Jednotlivá zastavení namaloval bělohradský výtvarník František Koubek. Křížová cesta byla vysvěcena na Velký pátek roku 2002. Původní křížovou cestu zřídil poustevník Augustin Hoření, který žil v poustevně u kostelíku v letech 1851 - 80. Poustevníkovi lidé říkali Augustýnek a prý byl poslední poustevník v Čechách. Samotný kostelík byl původně románský z 13. století. Z nejstarší stavby se zachovala apsida na východní straně. Po gotických a barokních úpravách dostal dnešní podobu v roce 1854, kdy jej nechal opravit Alfons Aichelburg, tehdejší majitel bělohradského panství. Dnes je kolem hřbitov, kde ze známých osobností odpočívá hudební skladatel a dirigent Karel Moor a spisovatelka dr. Leontýna Mašínová. K tomuto výletnímu místu se váže děj balady K. J. Erbena Svatební košile z básnické sbírky Kytice. Od kostelíku bývá pěkný rozhled především západním směrem. Za městem Lázně Bělohrad a za Mlázovickým chlumem můžete uvidět známé vrchy Českého ráje. Od jihu rozeklaný Veliš, kde stával středověky hrad, dále Zebín s kapličkou, Tábor nad Lomnicí nad Popelkou s bývalou rozhlednou, Bradlec a Kumburk, kde stávaly středověké hrady. Východním směrem je vidět Zvičina, ústřední vrchol Podzvičinska, který se však z Byšiček nezdá být tak výrazným kopcem. Po odpočinku v altánku půjdete zpět do Lázní Bělohradu po žluté turistické značce. Minete první zastavení křížové cesty a od rozcestníku budete pokračovat po udržované cestě po okraji stráně k lesu. Stráň i les jsou známé výskytem mnoha chráněných rostlin. Po žluté značce sejdete lesem k potoku a společně s modrou značkou kolem rybníka polní cestou k Bažantnici. Přejdete asfaltku a projdete parkem. Park Bažantnice má upravené vycházkové cestičky a romantická zákoutí. Po pravé straně minete Annamariánský pramen s altánkem, dále kolem půvabných jezírek, která vznikla vytěžením rašeliny užívané dříve v místních lázních. Ve středu Bažantnice minete přírodní amfiteátr (pořádají se zde národopisné slavnosti), tenisové kurty s možností pronajmutí a k dalšímu odpočinku vás pozve altánek s obnoveným vrtem. Od lázeňského komplexu dojdete na náměstí lázeňskou ulicí. I když se jedná o velice krásnou vycházku, nevyhnete se úseku po asfaltové silničce.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|