|
Kostel sv. Bartoloměje [ Kostel nebo katedrála ]Kostel sv. Bartoloměje v Pecce je písemně připomínán k roku 1384. Původní, zřejmě dřevěný kostel, byl v roce 1603 nahrazen kamenným kostelem. Dnešní zděný kostel dali postavit kartuziáni v letech 1751-1753, naposledy opraven byl kostel zvenčí roku 1936 a uvnitř v letech 1937-39. Stavba je řešena v duchu Dienzenhoferovy stavitelské školy. Jsou zde uplatněny vlivy končícího baroka a počínajícího klasicismu. Členění je klidné a jednoduché. Vodorovně kolem celého kostela obíhá 95 cm vysoký sokl z narůžovělého pískovce zdejšího původu. Vnější zdi kostela jsou rozčleněny toskánskými pilastry. Ty jakoby nesly zdobnou korunní římsu, která probíhá pod střechou. Do vnějšího obvodu zdi byly v roce1877 vsazeny barokní kamenné reliéfy od Josefa Ledra, řezbáře a kameníka z Prahy, které zobrazují křížovou cestu Ježíše Krista. Tato barokní křížová cesta z roku 1772 byla původně zasazena ve hřbitovní zdi kolem kostela, ale po zrušení hřbitova u kostela v roce 1866 a po zboření zdi byla vsazena do zdi kostelní. Západní průčelí kostela s hlavním vstupem vytváří malebnou kompozici - štíhlé hranolové věže centrálního vstupu a nároží tvarovaných do oblouku. Do nároží ústí menší dveře - vstupy na kůr a do zvonice. Centrálním vstupem se dostaneme do prostoru pod věží, který je předsíní kostela. Prosklené dveře pocházející z roku 1938 umožňují nahlédnout do hlavní lodi. Za prosklenými dveřmi následuje snížený prostor pod kruchtou. Jeho barokní klenbu - nazývanou česká placka - podpírají dva pilíře křížového půdorysu. Kruchta byla vestavěna později pro umístění varhan s kůrem. Dále se před námi otevírá pohled do podélné lodi kostela, která je 21,15 m dlouhá a 12,90 m široká a vypíná se do výšky 12 m. Kněžiště, které odděluje od hlavní lodi vítězný oblouk, je 11,40 m dlouhé a 8,15 m široké a je ukončeno půlkruhovým závěrem. Do kněžiště ústí otvory z oratoří, které mají malovanou rokokovou výzdobu, pod nimi jsou vchody do sakristií. Barevné fresky ( malba do čerstvé omítky ), jejichž autorem je český malíř Václav Kramolín, nahrazují v celém kostele v baroku obvyklou bohatou štukovou výzdobu. Zdá se, že se s účinkem působivé freskové výzdoby počítalo již při navrhování stavby, vzniká totiž dojem bohatého členění a zdobení kostela. Figurální výjevy na stropech jsou oslavou sv. Bartoloměje, jemuž je kostel zasvěcen, a který je ochráncem městečka Pecky. Hlavní oltář je dílem z roku 1680. Byl zřízen pro starší kamenný kostel, později v 18. století byl zvýšen nástavcem a doplněn sochami sv. Bruna a sv. Huga. Obraz na oltáři připomíná umučení sv. Bartoloměje a pochází z poloviny 18. století, autorem je neznámý žák Petra Brandla. Z téže doby je i kazatelna, rozměrná křtitelnice a dřevěné lavice s ornamentálními řezbami. Z 18. století pochází i většina ostatní výzdoby kostela - oltář mariánský, českých patronů a sv. Anny. Okenní otvory, zaklenuté nízkými obloukovými záklenky, měly původně jednoduchá skla. Ta byla kolem roku 1895 vyměněna za vitráže (barevné kousky skel spojované olověnými pásky ) s obrazy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Aloise a sv. Filomeny. V roce 1895 byly také původní barokní varhany nahrazeny novými a kamenná dlažba vyměněna za dlaždice. Pod dlažbou jsou dvě veliké hrobky s ostatky převorů a duchovních. Jméno stavitele chrámu je neznámé, stavba je však jedním z klenotů barokního období v Podkrkonoší. V září roku 1992 byly do velké věže kostela opět zavěšeny dva zvony o hmotnosti 490 kg a 300 kg, které byly pořízeny ze sbírek místních občanů a věřících přátel ze SRN. Vyrobeny byly v umělecké zvonařské dílně Jiřího Svobody v Brodku u Přerova a výtvarnou reliéfní výzdobu provedl akademický sochař Otmar Oliva.
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 20.08.2021 v 22:46 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|