|
BALDOVÁ Zdeňka [ Osobnost ]BALDOVÁ Zdeňka (* 20. 2. 1885 Česká Třebová, + 26. 9. 1958 Praha) - česká herečka Po ochotnických začátcích byla Z. Baldová angažována v roce 1907 do městského divadla na Královských Vinohradech. Když se provdala za K. H. Hilara, odešla za ním v roce 1922 do Národního divadla v Praze, kde hrála až do své smrti. Zprvu hrála naivní dívky a milovnice, vystupovala i jako subreta v operetě a často v konverzačních hrách. Pod vlivem svého muže postupně vyrůstala v komickou herečku, schopnou satirické hyperboly a naturalistické šťavnatosti (Agáta, Gogol: Ženitba). Byla skvělou představitelkou hubatých služek, komorných a dohazovaček. Tvořila realisticky, částečně byla ovlivněna Hilarovým expresionismem. Ve zralých letech přešla k charakterním rolím, v nichž její komika dostala hlubší význam. Vrcholnými výkony byly její postavy z ruských klasických her (Kukuškinová, Ostrovskij: Výnosné místo, 1950; Tekla Ivanovna, Gogol: Ženitba, 1951). Na divadle i ve filmu ztělesnila hlavní roli hry Morálka paní Dulské, v níž vytvořila skvělou studii měšťácké malosti, ubohosti a rafinované protřelosti. Na druhé straně však dokázala přesvědčivě ztělesnit i mateřsky laskavé typy (film Páté kolo u vozu). Jejího hereckého umění a osobitého humoru využíval český film již od roku 1921. Hrála též v rozhlase. Je někdy označována za nástupkyni herečky M. Hübnerové, ve srovnání s touto osobností tragického rozměru byla však vždy svá, osobitá a v českém divadle představovala vzácný typ ženského komika.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|