Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (03:54 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Orlické hory [ Hory nebo pohoří ]

Umístění
Orlické hory leží ve východočeském kraji. Na severu tvoří asi 50 km dlouhý pás státní hranici s Polskem, na západě sousedí s Adršpašskými skalami, směrem k jihovýchodu pak s Orlickou tabulí, Svitavskou pahorkatinou, Brněnskou pahorkatinou a Jeseníky.

Charakteristika
Orlické hory od severu a od východu prudce stoupají a sbíhají se v úzký hřeben. K nejvyšším vrcholům Orlických hor patří Velká Deštná (1115 m), Malá Deštná (1090 m), Koruna (1094 m), Vrchmezí (1084 m), Tetřevec (1043 m), Sedloňovský vrch (1050 m), Komáří vrch (991 m) a Anenský vrch (991 m). Svahy Orlických hor jsou zalesněny, porost je převážně smrkový. V Orlických horách pramení Divoká Orlice a Tichá Orlice, které se stékají v řeku Orlici a jejich přítoky - Rokytenka, Zdobnice, Bělá, Kněžná a spousta menších říček a potoků. Podnebí v Orlických horách řadí tuto krajinu mezi chladné oblasti. Průměrné teploty v zimních měsících dosahují -3 - -7°C, v letním období vystupují na 14 - 16°C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 100 - 140, počet letních dnů se pohybuje kolem 10 - 30. Oblast Podorlicka je o něco teplejší.

Chráněná území
Z důvodu uchránění a zachování harmonicky vyvážené krajiny byla v roce 1969 vyčleněna oblast o rozloze 204 km2 v severozápadní nejvýše položené části pohoří a tato oblast byla vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Orlické hory. Zaujímá nejhodnotnější partie Orlických hor od osady Olešnice na severu až po Čihák na jihu. Chráněná krajinná oblast Orlické hory je rozdělena do pěti národních přírodních rezervací, které společně vytváří jedinečnou a svéráznou přírodní lokalitu. Jsou to Komáří vrch, Černý Důl, Pod Vrchmezím, Bukačka a Sedloňovský vrch (rozsáhlá pralesovitá jedlobučina a horská rašelinná louka s výskytem vzácných druhů vyšších rostlin). K poznávání přírodních krás této oblasti slouží naučné stezky.

Turistika zimní, letní
Orlické hory mají velmi dobré podmínky jak pro letní tak i pro zimní rekreaci a turistiku. Větší vzdálenost od průmyslových oblastí a méně rozvinuté hospodářské aktivity jsou důvodem toho, že zde není tak velká koncentrace rekreačních středisek a z toho vyplývající velký nápor turistů. Proto se zde nabízí široké možnosti rekreace pro rodiny s dětmi a nebo návštěvníky s nároky na klidové prostředí. Pro milovníky sjezdového lyžování je připravena široká škála terénů vhodných jak pro začátečníky, tak pro rodiny s dětmi, ale také pro ty, kteří dávají přednost terénům náročným. Pro všechny návštěvníky jsou připravena zimní sportovní střediska s vleky a lanovkami - Sedloňov, Deštné, Zdobnice, Říčky, Rokytnice, Čenkovice, Klášterec, Pastviny, Mladkov a Jablonné nad Orlicí. Pokud s sebou nechcete vozit lyže, máte možnost využít služeb půjčoven lyžařského vybavení a kdyby se náhodou objevily nějaké problémy s lyžařskou výbavou, navštivte některý ze ski servisů. Jestliže jste začátečníci a nebo se chcete teprve učit lyžovat, máte jedinečnou příležitost využít nabídky rekreačních středisek k výuce lyžování pro dospělé i děti. Vyznavači běhu na lyžích budou překvapeni ideálními podmínkami, které jim Orlické hory nabízejí. Je zde mnoho kilometrů dobře značených a udržovaných běžeckých cest se spoustou zajímavých míst pro všechny, kteří si rádi doplní sport i něčím jiným. V letních měsících jsou Orlické hory rájem pro vyznavače pěší turistiky a aktivního odpočinku. K dispozici je mnoho značených turistických tras a naučných stezek, např. "Okolím Deštného" - 15 km dlouhá trasa z Deštného do Zákoutí, "Zemská brána" - trasa v délce 3 km, k největším turistickým atrakcím patří hřebenová trasa dlouhá 26 km vedoucí z Vrchmezí přes Šerlich, Velké Deštné, Jelenku k pevnosti Hanička. Při turistickém putování zdejší krajinou můžete k občerstvení a načerpání nových sil využít některou z chat na hlavní hřebeni - Šerlišský Mlýn, Masarykova chata, Orlická chata, Čihák a Suchý vrch. Pro rekreaci a koupání se přímo nabízí přehrada Pastviny, kde můžete provozovat i vodní sporty. Příznivcům vodní turistiky velmi dobře poslouží Divoká Orlice, Bělá, Říčka a Zdobnice. Klidnější tok Tiché Orlice s malebnými loukami a mírnými svahy kolem je ideální pro táboření a je vyhledáván jak vodáky, tak také rybáři. Ideální podmínky zde najdou pro provozování svého koníčka také cykloturisté. Přes hlavní hřeben do Kladské kotliny nebo Orlického Záhoří vede mnoho silnic a velmi dobře udržovaných lesních cest. Na své si přijdou i zájemci o horolezectví. Na Studenských skalách (blízko vodní nádrže Pastviny) lze provozovat cvičné horolezecké výstupy.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.turistika.cz

Typ záznamu: Hory nebo pohoří
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 16.11.2004 v 11:22 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz