Navštivte Opavsko-dělostřeleckou tvrz BOUDA

Po téměř celé hranici České republiky se táhne pás mohutného opevnění, vybudovaný ve 30. letech 20. století. Jedním z objektů, který je dnes zrekonstruován a přístupný veřejnosti, je i dělostřelecká tvrz BOUDA - kulturní památka.

Dělostřelecká tvrz BOUDA je jednou z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí (po stavební stránce byly dokončeny ještě tvrze SMOLKOV, HŮRKA, ADAM a HANIČKA). Společně se sousedními tvrzemi HŮRKA a ADAM měla zesilovat pevnostní linii v prostoru kladského výběžku, kde se dalo předpokládat nasazení početných jednotek nepřítele.

Tvrz BOUDA je naší nejmenší tvrzí - tvoří ji pět objektů (tzv. srubů) postavených v nejvyšším stupni odolnosti (ve IV. římské odolnosti). Stropy a stěny orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou zvlášť odolného železobetonu o tloušťce 3,5 metru. Odolávaly přímým zásahům dělostřeleckými granáty ráže 420 mm a všem tehdy známým leteckým pumám. Tyto sruby jsou hluboko v podzemí navzájem propojeny systémem chodeb a sálů. V podzemí tvrze se nacházelo vše důležité, co by jí a její posádce umožnilo bojovat v obklíčení i několik týdnů.

Po dokončení mělo osádku tvrze tvořit 316 vojáků (z toho 21 důstojníků, 8 rotmistrů a 287 mužů), zvlášť vybraných a cvičených, které měla navíc posílit půlrota pěchoty, určená k boji na povrchu tvrze, v případě útoku výsadkářů, nebo průniku nepřátelských ženistů. Celkem by se tedy ve tvrzi nacházelo asi 400 mužů. V září 1938 neměla tvrz ještě plně dokončenu svoji vnitřní výbavu a instalace a chyběly ještě její některé důležité součásti. Osádku tehdy tvořilo jen 119 vojáků V. praporu hraničářského pluku 19. Velitelem tvrze byl jmenován major pěchoty Jan Špale, veliteli osádky byli poručíci pěchoty Stanislav Kameník a Robert Jandl. Pozorovatelem byl určen poručík dělostřelectva Jindřich Stach.

V roce 1938, kdy byla tvrz dobudována, v ní mohlo sloužit až 316 vojáků. Díky nadšení dobrovolníků je dnes téměř celý komplex takřka v původním stavu a lze jej navštívit. Je dokladem, s jakou důkladností bylo opevnění budováno. Stěny jsou silné až 3,5 metru a dodnes nesou stopy pokusů o jeho likvidaci výbušninami.

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935 - 38.

Od roku 1990 zde probíhají rekonstrukční práce, které vede soukromá firma Společnost přátel československého opevnění s.r.o. za dobrovolné pomoci desítek nadšenců z řad amatérských zájemců o čs. opevnění (bunkrologů). V průběhu několika let se podařilo zpřístupnit pro širokou veřejnost téměř celou tvrz. V roce 1995 byla tvrz Bouda Ministerstvem kultury ČR prohlášena za kulturní památku. Ročně tvrz Bouda navštíví více než 15 tisíc návštěvníků.

Tvrz Bouda je vyhlášeným zimovištěm netopýrů. V podzemních prostorách přebývá několik vzácných druhů. Počet netopýrů je každoročně sledován ochranáři.

Tvrz Bouda se nachází na stejnojmenném zalesněném vrchu (844,7 m n.m.) asi 3 km severozápadně od chaty na Suchém vrchu (995 m n. m.), nedaleko od Jablonného nad Orlicí v Okrese Ústí nad Orlicí.

Přístup k muzeu je možný pouze pěšky nebo na kole. Pro motocykly a automobily platí trvalý zákaz vjezdu.

Pěší trasy jsou sjízdné i na horských kolech.
- z Těchonína po zelené turistické značce (od nádraží ČD 6,5 km, od parkoviště 3,5 km)

- z Mladkova po žluté a pak po červené turistické značce (6 km)
- z Lichkova po zelené turistické značce (6 km)
Automobily je možné zaparkovat na parkovišti u chaty na Suchém vrchu a na tvrz dojít pěšky po červené turistické značce (asi 3 km). Zaparkovat je možné také v Těchoníně, Mladkově nebo Lichkově.

Vlakem je možné dojet do Těchonína, Mladkova nebo Lichkova (trať Letohrad - Hanušovice). V Lichově zastavují i rychlíky. Z vlakových zastávek je třeba na tvrz dojít pěšky - viz výše.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.boudamuseum.com