|
Žerotínský zámek čp. 51 [ Zámek ]Kulturní památka č.r. 8-3355 Zámek čp. 51 28. října č.or. 14, č p. 28 č. parcely 37 st., k. ú. Nový Jičín - Město Žerotínský zámek, jehož dvě věžičky upoutají každého navštěvníka našeho města, je původně dřevěná tvrz z konce 14. století, která byla mnohokrát přestavována. Rozsáhlý renesanční trojkřídlý objekt na půdoryse tvaru písmene F se dvěma nádvořími, budovaný postupně v průběhu 16. století na místě městského hradu, který stál při městských hradbách, nedaleko od Horní brány, v jihozápadním rohu obvodu středověkého města. Jádrem stavby byl zřejmě kamenný dům pánů z Kravař, vybudovaný v 80. letech l4. století. Ten byl ještě v roce 1465 nazýván "propugnaculum", tj. tvrz nebo opevněný dům. Patrně tedy teprve v 2. polovině l5. století ho nechali páni z Cimburka rozšířit na opevněný pozdně gotický dvoukřídlý městský hrad. V roce 1500 koupili starojické a novojické panství Žerotínové. Ti zřejmě již od počátku 16. století prováděli dílčí úpravy hradu, k rozsáhlejším stavebním zásahům však došlo až ve 30. a na počátku 40. let 16. století. Bedřich ze Žerotína (majitel panství v letech 1533 - 1541) se rozhodl přenést své sídlo ze Štramberka do Nového Jičína, proto dal přestavět a rozšířit novojický hrad tak, aby odpovídal novým, renesančním nárokům na bydlení. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v hlavním, dnes středním křídle. Po roce 1558 se nyní již renesanční zámek stal spolu s panstvím majetkem města, které získalo v roce 1577 od císaře Rudolfa II. povolení užívat ho jako radnici a sídlo správy panství. Záhy poté, v 80. letech 16. století nechalo město přistavět při hradbách třetí, západní křídlo s vysokou atikou se sedmnácti (?) věžicemi s lucernami (podle vyobrazení z roku 1772), takže byl v zásadě dotvořen dnešní půdorys tvaru písmene F. Zámek byl během třicetileté války vydrancován švédskými vojsky a roku 1678 vyhořel. V průběhu 17. a 18. století byly prováděny jen menší opravy. V roce 1760 byly zasypány valy a příkopy a na jejich místě vznikly zahrady, později zastavěné. Poslední rozsáhlé stavební zásahy, při nichž byla snesena atika s věžicemi nad západním křídlem, lze datovat do let 1868 - 1869. Předdvoří zámku, přístupné z ulice 28. října průjezdem u domu č.p. 52, je na pravé straně uzavřeno novodobým přízemním křídlem, na levé straně dvoupodlažním jihovýchodním křídlem, přiléhajícím původně ke hradbám. V přízemí jihovýchodního křídla jsou pravoúhlá renesanční okna s kamennými profilovanými nadokenními římsami, patro je novodobě upravené. Střední (hlavní) křídlo, oddělující předdvoří od vnitřního nádvoří, je třípatrové se slepým půdním patrem odděleným kordonovou římsou a členěnými lizénami, pod korunním a kordonovou římskou je obloučkový vlys. V ose západní fasády středního křídla je valeně klenutý pozdněgotický průjezd do vnitřního nádvoří s lomeným profilovaným portálem na východní straně. Nad průjezdem je pravoúhlý renesanční arkýř se dvěma arkádami nesenými toskánskými sloupky. K arkýři vede představené kryté schodiště. Pod arkýřem je vysazena kamenná deska s aliančním znakem stavebníků - Bedřicha ze Žerotína a jeho ženy Libuše z Lomnice. Plochu fasády po stranách arkýře člení pravoúhlá renesanční okna, v prvním patře sdružená, s profilovanými kamennými nadokenními římsami. Východní fasáda středního křídla (ze strany vnitřního nádvoří) se skládá ze tří částí. Levá krajní část je dvoupodlažní, s pěti okenními osami, střední a pravá část je třípodlažní. Ve střední části jsou v patře tři okenní osy a dole průjezd. Pravá krajní část o něco ustupuje za linii fasády, v jejím přízemí jsou dva renesanční portálky (sedlový s nadsvětlíkem a pravoúhlý), v patře jsou krakorce ze zaniklého arkýře a zcela vpravo mělký pravoúhlý arkýř na krakorcích. Pod arkýřem je obdélné renesanční okno s částečně dochovanými původními kamennými pruty. Fasády dalších křídel, uzavírajících vnitřní nádvoří, jsou členěny okny, v jižním křídle je pravoúhlý portál, v západním křídle je portál s půlkruhovou profilovanou archivoltou a pravoúhlý portálek z 19. století. Severní strana nádvoří je otevřena. Strohé vnější fasády zámku odpovídají původně pevnostnímu charakteru stavby, jež byla součástí městského opevnění. Na severním nádvoří západního křídla zámku se dochoval zbytek atiky s dvojicí nárožních válcových věžic s renesančními lucernami a kuželovitými střechami. V interiéru zámku byly v 2. polovině 19. století provedeny rozsáhlé změny, které ovlivnily především charakter místností v patrech. V přízemí se částečně dochovaly původní klenby, většinou valené a valené s výsečemi. Intaktněji se dochovala renesančně upravená dispozice hlavního (středního) křídla s valenými lunetovými klenbami s hřebínky v místnostech v přízemí a reprezentačními sály se složitějšími klenebními vzorci doplněnými reliéfním dekorem v druhém patře. V jedné z místností prvního patra se dochoval renesanční malovaný trámový strop.
Nyní v prostorách zámku sídlí Muzeum Novojičínska, jehož expozice poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy a historie města. V historických sálech zámku se pořádají také pravidelné muzejní výstavy.
Majitel/Uživatel: ČR / Muzeum Novojičínska.
Expozice: Interiéry s pozdně gotickými a vrenesančními prvky, expozice o historii zámku a panství, "Nechte na hlavě" - stálá expozice klobouků a módy, částečně ztvárněná ve scénických celcích. Muzejní a výtvarné výstavy.
Zajímavost: Sbírka klobouků význačných osobností (například A. Jiráska, F. Palackého).
Prohlídka: S průvodcem 80 min, nejvíce 40 osob.
Vstupné: dospělí: 50,- Kč děti: 30,- Kč, důchodci 30,-Kč, rodinné vstupné 120,- Kč
Služby: Rezervace prohlídek, prodej suvenýrů, zámecká vinárna.
Literatura: Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky Čechy, Morava a Slezsko Kateřina Součková Roman Abušinov
PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: | Zavřeno | Úterý: | 08:00 - 17:00 | Středa: | 08:00 - 17:00 | Čtvrtek: | 08:00 - 17:00 | Pátek: | 08:00 - 17:00 | Sobota: | 09:00 - 16:00 | Neděle: | 09:00 - 16:00 |
Polední přestávka Út - Pá 12:00 - 13:00 Od 1.10. do 31.3. otevřeno úterý - pátek do 16:00, neděle 9:00 - 15:00 V říjnu otevřeno i v sobotu 9-15 KONTAKTNÍ ADRESA:Žerotínský zámek v Novém Jičíně 28. října 12 741 01 Nový Jičín Česko (CZ) fax: (+420) 556 705 393
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|