|
Rekreační areál Skalky u Nového Jičína [ Rekreační areál nebo středisko ]Protáhlý hřbet Skalek na severozápadním okraji Podradhošťské pahorkatiny ma pestrou geologickou stavbu. V jeho úpatí, v okrajové části Moravské brány, bylo založeno město Nový Jičín. Na východním úbočí Skalek, na prameništích a podmáčených loukách se vyvinulo rostlinné mokřadní společenstvo s prstnatcem májovým a jinými druhy rostlin. Pro svou blízkost a místy i romantické skalní útvary jsou Skalky již dlouho využívány novojičínskými občany v létě i v zimě k vycházkám a sportům.
Protáhlý hřbet Skalek na severozápadním okraji Podradhošťské pahorkatiny má pestrou geologickou stavbu. V jeho úpatí, v okrajové části Moravské brány, bylo založeno město Nový Jičín. Na východním úbočí Skalek, na prameništích a podmáčených loukách se vyvinulo rostlinné mokřadní společenstvo s prstnatcem májovým a jinými druhy rostlin. Pro svoji blízkost a místy i romantické skalní útvary jsou Skalky již dlouho využívány novojičínskými občany v létě i v zimě k vycházkám a sportům. Svědčí o tom pamětní kámen z roku 1894 nad silnicí ke Kojetínu, na kterém je uvedeno, že Skalky byly k rekreaci upraveny z darů obyvatel města Nového Jičína. Hlouběji v lese najdeme ještě zbytky odpočinkových zákoutí a kamenné lavičky. Nad pamětním kamenem se nachází kříž, který nechala postavit v roce 1791 Apolonia Liewerová roku 1813 po stržení vichřicí byl renovován, nové generální úpravy se dočkal v roce 1996.
Na úbočí směrem k Bludovicím, které skýtá krásné výhledy na Beskydy a jejich předhůří, se nacházely sluneční lázně. V místech dnešní zahrádkářské osady byl za druhé světové války zajatecký tábor. V zaniklém lomu pod březovou alejí najdeme zřetelné obrysy přírodního divadla, vybudovaného v letech 1928-1929. Ještě po válce se zde odehrálo několik představení. V současné době k pořádání letních slavností a jiných akcí lépe vyhovuje přírodní amfiteátr, který byl městem zbudován ve dvou etapách v letech 1973-1988.
Na severovýchodním úpatí Skalek v údolí říčky Jičínky byla v roce 1799 vystavěna rukodělná továrna na klobouky, která dala vzniknout světoznámé novojičínské kloboučnické tradici. Nad rozrůstající se továrnou , na východních svazích Skalek. vybudovali tehdejší majitelé továrny bratři Hückelové v letech 1880 -1904 čtyři reprezentační sídla, tzv. "Hückelovy vily". Vznikl tak soubor staveb velké architektonické a umělecké hodnoty. Kolem vil byla provedena rozsáhlá parková úprava, která dodnes je vynikajícím dílem zahradní architektury. Celý významný architektonický komplex byl v roce 1995 vyhlášen kulturní památkou.
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|