|
Zřícenina hradu Radyně [ Hrad nebo zřícenina hradu ]Královský hrad Radyně vznikl ve 14. století za vlády Karla IV. a je typickou dominantou Plzeňska. Hrad se jmenoval původně Karlskrone - Karlova koruna, ujal se ale až název podle kopce, na něnž stojí. V 16. století Radyně vyhořela, zpustla a pak se v ní prý usadili duchové. Báje měly původ u mytického zakladatele hradu Radouše. Majitel / Uživatel: Město Starý Plzenec - odbor kultury / K Centrum Starý Plzenec Expozice: Historie a stavební vývoj hradu. Věž s rozhledem. Zajímavost: Zajímavý typ hradu s palácem sevřeným dvěma věžemi - podobně např. Kašperk. Bájná postava strašidla jménem Radouš. Otevřeno: Duben - květen - víkendy a svátky 10.00 - 18.00 Červen - srpen - denně mimo pondělí 10.00 - 18.00 Září a říjen - víkendy, svátky 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 Prohlídka: Samostatně. Vstupné: - dospělí 15,- Kč - děti, důchodci a vojsko 5,- Kč - rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 35,- Kč Služby: Prodej suvenýrů. Kultura: Znalce heraldiky potěší na Radyni výstavka erbů a znaků všech majitelů hradu ve zbrojnici tzv. Hrubé věže. K vidění jsou znaky od zakladatele hradu Karla IV a dalších držitelů - pánů ze Šternberka, Kokořovců, Černínů, Valdštejnů - až po nynějšího vlastníka a správce - město Starý Plzenec. Literatura Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky Čechy, Morava a Slezsko Kateřina Sučková Roman Abušinov Hrady a zámky - Průvodce Českou republikou II.
KONTAKTNÍ ADRESA:Hrad Radyně Smetanova 932 332 02 Starý Plzenec Česko (CZ) fax: (+420) 377 966 679
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|