|
Zámek lichnovských v Chuchelné [ Zámek ]Zámek lichnovských v Chuchelné V polovině 17. století v Chuchelné Jiřík Lichnovský z Voštic vybudoval raně barokní zámek, k němuž byla v roce 1776 přistavěna pozdně barokní kaple. Z původně barokní architektury se vlivem častých přestaveb mnoho nedochovalo. I kamenná věž byla zvýšena a opatřena sedlovou střechou. V roce 1853 byl k zámku přistavěn tzv. Dům kavalírů, který sloužil k ubytování zámeckých hostů. V období před 1. světovou válkou provedl Karel Max Lichnovský řadu stavebních úprav a rovněž interiéry byly patřičně vyzdobeny. O rozšíření interiéru a zámecké knihovny, se zasloužila zejména kněžna Mechtilda Lichnovská, která zde zřídila zámecké muzeum. Po konfiskaci v roce 1945 byl nábytek, obrazy, porcelán a sbírka mysliveckýcjh trofejí odvezen na zámek Hradec a Raduň, částečně zlikvidován. Zámek sloužil Lichnovským jako lovecká a výletní rezidence a pozvání na lov využil i německý císař Vilém II., který zde pobýval v roce 1893, 1894, 1897 a 1913. Další vzácnou návštěvou v Chuchelné byl saský král Albert v roce 1899. Po válce se uvažovalo s využitím zámku na Krajskou politickou školu, naštěstí se záměr změnil a v roce 1952 byl v zámku jako první v ČSR zřízen rehabilitační ústav. K tomuto účelu je využíván dodnes.
Zámek lichnovských v Chuchelné
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|