|
Chuchelná [ Město nebo obec ]Nachází se v severní příhraniční části okresu. Poprvé se připomíná v historických pramenech r.1349. Správně se jmenovala Velká Chuchelná, zatímco Malá Chuchelná, blízko Křenovic v nynějším Polsku, zanikla již v 15.století. V držení obce se vystřídala až do počátku 17. století řada šlechtických pánů, z nichž nejvýznamnější pocházeli z rodu Šamařovských z Rohova. V roce 1611 zakoupil Chuchelnou Bernard Lichnovský z Voštic a s výjimkou let 1650-1670 zůstala obec v držení tohoto rodu až do roku 1945.
Od roku 1742 připadla obec Prusku a život se stal součásti jeho vývoje, Chuchelná se stala střediskem panství a pozdějším sídlem správy velkostatků knížat Lichnovských. V polovině 17. století zde Jiřík Lichnovský z Voštic vybudoval raně barokní zámek, k němuž byla v roce 1776 přistavěna pozdně barokní kaple. V roce 1853 byl k zámku přistavěn tzv. Dům kavalírů. Mechtilda Lichnovská zde zřídila na počátku 20.století ze svých sbírek z cest muzeum. V roce 1952 byl v zámku jako první v ČSR zřízen rehabilitační ústav a je k tomuto účelu využíván dodnes.
Zámek stojí uprostřed přírodně krajinářského parku a většina dřevin pochází z konce minulého století, kdy byly úpravě parku věnována maximální péče. Mírně svažitý a zvlněný terén umožnil vznik několika pěkných zákoutí s odpočívadly.
V centru zaujme novogotická kaple sv. Kříže z konce 19.století kde je mimo jiné pochován kníže Karel Lichnovský, poslední vyslanec německého císařství ve Velké Británii. Původní farní kostel vysvěcený roku 1921, byl zcela zničen v závěru 2.světové války. V roce 1996 byl slavnostně vysvěcen nový kostel Povýšení sv. Kříže.
Zajímavost: železniční trať z Chuchelné pokračovala do polské Ratiboře, takže se dalo vlakem dojet až do Berlína. I přes snahy některých starostů se dodnes nepodařilo trať znovu propojit.
GPS souřadnice SŠ: 49° 59´ 20,07´´ VD: 18° 7´ 9,64´´
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 10.10.2021 v 14:46 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|