|
|
Znak a prapor obce Kozmice [ Znak a prapor ]Popis znaku:
V novodobé obecní symbolice, kterou navrhl Jan Tejkal, bylo původní pečetní znamení Panny Marie zjednodušeno do podoby dvou liliových hůlek, k nimž byl přidán mlýnský kámen jako atribut sv. Floriána, patrona zdejšího kostela.
Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 19 z 9. 12. 1996 se stal obecním znakem modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrné mlýnské kolo s černou položenou kypřící, podložené dvěma zlatými zkříženými liliovými hůlkami. Současně udělený obecní prapor opakuje v modrém středním pruhu znamení ze znaku, po stranách jsou dva pruhy bílé.Figury liliových hůlek odkazují na historickou pečetní symboliku, reprezentovanou pečetí s vyobrazením Panny Marie s dítětem, mlýnský kámen je atributem připomínky mučednické smrti patrona obce a hasičů, sv. Floriána. Dvě zlaté lilie symbolizují splynutí původně dvou obcí - Horních a Dolních Kozmic - v obec jedinou. Modrá barva je barvou vody a zlatá symbolizuje umístění Kozmic ve Slezsku.
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|