Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (02:23 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl [ Železniční trať ]

Myšlenku vybudování železniční dráhy vedoucí přes Vysoké Mýto od počátku podporoval místní cukrovar už v roce 1868. Roku 1869 byl pak ve Vysokém Mýtě zřízen stálý obecní výbor pro získání železničního přípoje. Myšlenka se však nesetkávala s podporou, samotné město bylo ochotno přispět nejvyšší částkou 10 000 zlatých a celé úsilí bylo koordinováno s paralelně vzniklými výbory v Litomyšli a Poličce. V roce 1870 byla koncesována Rakouské severozápadní dráze trať z Hlinska přes Litomyšl do Ústí nad Orlicí, k jejíž stavbě ale pro velký rozpočtový náklad nikdy nedošlo. Již v roce 1875 nechalo představenstvo obce Vysoké Mýto od firmy Hügel & Sager pořídit generální projekt trati Choceň – Litomyšl. O čtyři roky později pak došlo ke spojení výborů Litomyšle a Vysokého Mýta, které vyústilo ke zdárnému jednání se Společností státní dráhy. Roku 1881 začala stavba samotné trati, k té přispělo město Vysoké Mýto příspěvkem 12 000 zlatých a odstoupením obecních pozemků. Vysokomýtský cukrovar přispěl částkou 25 000 a cerekvický 15 000 zlatými. Litomyšl musela pak složit 20 000 zlatých a věnovat zdarma pozemky na nádraží. Stavba byla svěřena podnikateli Houdkovi z Chocně, tehdejšímu zámožnému staviteli a starostovi města.[1] List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21. srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšle propůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.[2] Slavnostní zahájení provozu se konalo v neděli 22. října 1882. Akci přihlíželo velké množství obyvatelstva.[1] Dráhu vlastnila Rakouská společnost státní dráhy od října 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. V roce 1958 byla provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň (zdroj).

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Železniční trať
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 06.12.2021 v 17:21 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz