|
046 Hněvčeves - Hořiněves - Smiřice [ Železniční trať ]Železniční trať Hněvčeves–Smiřice (v jízdním řádu byla označená číslem 046) je jednokolejná regionální trať. List povolení Františka Josefa Prvního daný ke stavbě a užívání lokomotivní železnice jakožto místní železnice s pravidelnou dopravou byl vydán dne 9. května 1881 společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha. Koncesionáři se zavázali k okamžitému zahájení stavby a jejímu dokončení nejpozději 1. září 1882 včetně zahájení pravidelného provozu.[1] V úseku Hněvčeves – Smiřice zastávka byl zahájen vlečkový provoz v roce 1881, o rok později byl zahájen pravidelný provoz. V úseku Smiřice zastávka – Smiřice byl zahájen provoz v roce 1895, a v roce 1941 byla trať zaústěna do Smiřic. Železniční stanice v Hněvčevsi vznikla dodatečně, a to kvůli stavbě skladu dnešní firmy Čepro v sousední Cerekvici nad Bystřicí, jehož vlečka je do ní zapojena. Do té doby byla v Hněvčevsi pouze odbočka. Vlaky proto měly výchozí a konečnou stanici Sadová a takto byla trať uváděna v jízdních řádech. Zajímavostí na trati je zastávka Havranec, která nikdy nebyla zprovozněna. V jízdním řádu u názvu zastávky poznámka - zastávka otevřena ode dne vyhlášení. [zdroj]
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 16.12.2021 v 17:55 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|