|
Trasa Ramzová - Šerák - Obří skály - Ramzová [ Turistická trasa ]Ramzová - Černava - Šerák - Obří skály - Vražedný potok - Ramzová Typ: pěší Náročnost: středně náročná Čas.náročnost: polodenní Restaurace: chata Ramzovské sedlo, chata Jiřího na Šeráku Délka 11,5 km Převýšení +591 m Snížení -620 m Nejnižší bod 643 m Nejvyšší bod 1351 m Příjezdové místo: Ramzová, vlak, trať č. 290, autobusy ze Šumperka, Jeseníku, Brna, Prahy a Písku. Parkoviště u hlavní silnice. Výchozí bod: u chaty Ramzovské sedlo nad železniční stanicí Časový rozvrh: Ramzová - Černava 3 km (1 hod.) - chata Jiřího na Šeřáku 3 km (1 hod.) - Obří skály 1 km (1/4 hod.) - Pod Obřími skálami 1 km (1/4 hod.) - Vražedný potok 1,5 km (1/2 hod.) - Ramzová 2 km (1/2 hod.), celkem 11,5 km, 3 1/4 hodiny. Náročnost: náročné stoupání k chatě Jiřího na Šeráku, náročný sestup k Obřím skalám a do údolí Vražedného potoka. Nejvyší bod: Šerák 1351 m Pozoruhodnosti: z Černavy výhledy na Rychlebské hory se Smrkem; Šerák - panorama Jesenicka; Obří skály - bizarní skaliska s výhledy na Jesenicko a Rychlebské hory i polská jezera. Popis trasy: Od informačního místa u chaty Ramzovské sedlo se dáme vpravo po červeně značené cestě k železničnímu přejezdu. Za přejezdem pokračujeme vpravo po náspu nad železniční tratí až k centrálnímu parkovišti. Přejdeme hlavní silnici a stoupáme k dolní stanici lanové dráhy na Šeřák. Souběžně s trasou lanovky stoupáme po okraji lesa až na cestu, kde se dáme doprava a pokračujeme ve stoupání kolem studánky dobrá voda až na Černavu (1065 m), kde je mezistanice lanové dráhy. Odtud jsou výhledy směrem ke skupině Smrku v Rychlebských horách. Stoupáme dále až ke Koňské vyhlídce, odkud je překrásný pohled do údolí říčky Branné a na strže ve svazích Keprníku. Stálým stoupáním kamenitou cestou se dostaneme k rozcestí Šerák. Zde odbočíme doleva a modře značenou cestou dojdeme po krátké chvíli k Jiřího chatě na Šeráku (1325 m), která se nachází pod vlastním vrcholem Šeráku (1351 m). Od chaty je výhled na město Jeseník a Zlatý chlum, lze odtud vystoupit žlutě značenou cestou na vrchol Šeráku. Z vrcholu je výhled na Staroměstsko, Králický Sněžník, Jesenicko a Rychlebské hory. V další cestě pokračujeme od chaty po modře značené cestě (v souběhu se žlutou značkou) až k informačnímu místu Pod Šerákem (1280 m). Prudkým klesáním se dostaneme k Obřím skalám (1082 m) na severozápadním svahu Šeráku. Tvoří je skalní hradba 10 - 16 m vysoká a mrazové sruby ze svoru s velkými krystaly staurolitu. Lze zde sledovat charakteristické zvětrávání svoru se zajímavými drobnými tvary - žlábky, skalní hřiby a pokličky, skalní okno. Od Obřích skal odbočíme vlevo na zeleně značenou cestu. Pěšinou po stráni přes paseky, později lesem, klesáme k Vražednému potoku. Jeho rokle je přepažena ochrannými hrázemi, z nichž jedna nám slouží pro přechod na levý břeh. Zde se dáme vrstevnicovou pěšinou nad potokem, přijdeme na lesní průsek, který nás dovede k seníku, kde odbočíme vlevo na lesní cestu, potom vpravo a po krátké chvíli dojdeme k dolní stanici lanové dráhy na Šerák. Od ní klesáme v souběhu s červenou značkou až k chatě Ramzovské sedlo.
UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY- 0.00 km Ramzová [ Ulice nebo jiné místopisné označení ] [gps]
- 11.50 km Ramzová [ Ulice nebo jiné místopisné označení ] [gps]
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|