Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (04:05 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Osoblažsko se už začíná hlásit k legendě raubíře Hotzenplotze.

Německé jméno Osoblahy zní Hotzenplotz. Děti na celém světě znají knížku i filmové pohádky o loupežníku Hotzenplotzovi, kterého podle Osoblahy pokřtil spisovatel Otfried Preussler. U nás je Hotzenplotz téměř neznámý, protože v češtině jeho příběhy nikdy nebyly vydány, ale v posledních létech se začíná Osoblažsko k legendárnímu loupežníkovi hlásit.
O víkendu při slavnostech ve Slezských Rudolticích výtvarnice Hana Klimošková z ateliéru Drak poprvé představila veřejnosti svou představu o podobě Hotzenplotze a tlumočnice Ludmila Čajanová ze sdružení Královský stolec zde přednášela o fenoménu Hotzenplotz v literatuře pro děti.
"Zpracovala jsem Hotzenplotze jako tisk i jako figurku. Nesnažila jsem se napodobovat knižní ilustrace, ale samozřejmě jsem se držela základních znaků postavy, například že má několik nožů a pistolí. Hotzenplotz by se mohl stát maskotem Osoblažska, podobně jako je třeba Praděd symbolem Jeseníků," říká Hana Klimošková.
"V češtině by spojení loupežník Osoblaha bylo divné, ale německé Räber Hotzenplotz znívelmi zvukomalebně. Díky Presslerovým pohádkám je už dnes Osoblažsko v zahraničí známé jako kraj loupežníka Hotzenplotze," uvedla za Královský stolec Dáša Návratová.
Otfried Preussler se narodil roku 1923 v německé učitelské rodině v Liberci. V dětství neslouchal vyprávění své babičky Dory o čarodějnicích, loupežnících, vodnících a strašidlech. Po maturitě v roce 1942 byl povolán na východní frontu, kde padl do sovětského zajetí. Na svobodu se dostal až roku 1949. Se svou rodinou, odsunutou z Čech, se setkal v Bavorsku. Dnes žije v Rosenheimu. Preussler za své pohádky získal řadu ocenění a pro německojazyčné čtenáře objevil i kouzlo Ladových příběhů o Kocourovi Mikešovi, které převyprávěl v knížce Kater Mikesch. Když vymýšlel jméno pro potrhlého loupežníka, vzpomněl si na libozvučný německý název Osoblahy. - Hotzenplotz.
Knížka Der Räuber Hotzenplotz poprvé vyšla v roce 1962 a následovaly další příběhy loupežníka i jejich filmové zpracování. Raubíř Hotzenplotz byl přeložen do 34 jazyků, ve světě se prodalo přes šest milionů výtisků. Dokonce i v Japonsku se Hotzenplotz řadí mezi nejčtenější dětské knihy, ale u nás je neznámý. Vzhledově se podobá našemu Rumcajsovi a příběhy jsou přirovnávány k tradičním českým pohádkám o Kašpárkovi. Dokonce v Preusslerových pohádkách Kašpárek neboli Kasper vystupuje a pomáhá překazit Hotzenplotzovy plány.

Fidel Kuba
Týdeník Krnovský Region ze dne 30.srpna 2005

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Osoblažsko
Zveřejněno 03.09.2005 v 22:45 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz