Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (04:00 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Osoblahu proslavil Hotzenplotz.

Německé jméno Osoblahy zní Hotzenplotz. Děti na celém světě milují knižní i fimové pohádky o loupežníku Hotzenplotzovi, kterého podle Osoblahy pokřtil spisovatel Otfried Preussler. U nás je Hotzenplotz neznámý, ale někteří nadšenci už přemýšlí, jak nalákat turisty na Osoblažsko tím, že ho prohlásí krajem raubíře Hotzenplotze.
Preussler se narodil roku 1923 v německé rodině v Liberci. V dětství po večerech u petrolejové lampy naslouchá vyprávění své babičky Dory o čarodějnicích, loupežnících, vodnících a strašidlech. Po maturitě v roce 1942 byl povolán na východní frontu, kde jako jednadvacetiletý poručík padl do sovětského zajetí. Na svobodu se dostává až v roce 1949. Se svou rodinou odsunutou z Čech se setkal až v Bavorsku. Dnes žije v Rosenheimu.
Otfried Preussler se stal učitelem a postupně se zařadil mezi přední autory pohádek, za které dostal řadu ocenění. Pro německojazyčné čtenáře například objevil koutlo Ladových příběhů o KocouruMikešovi, které převyprávěl v knížce Kater Mikesch. Když do své pohádky vymýšlel jméno pro postavu potrhlého vzteklého loupežníka, vzpomněl si na libozvučný německý název Osoblahy Hotzenplotz. Knížka Rauber Hotzenplotz poprvé vyšla v roce 1962 a následovaly další příběhy loupežníka i jejich filmové zpracování. Raubíř Hotzenplotz byl přeložen do 34 jazyků, ve světě se prodalo přes šest miliónu výtisků. Dokonce i v Japonsku se Hotzenplotz řadí mezi nejčtenější dětské knihy, ale u nás zůstal téměř neznámý.
"O loupežníku Hotzenplotzovi jsem slyšel a dokonce mám jeden výtisk, ale zatím jsem nevěděl jak se naše Osoblaha dostala do německém pohádky" říká starosta Osoblahy Jiří Franc.
"Naše děti Hotzenplotze milují a pořád si ho pouští na videu. Po dobá se to tradičním českým pohádkám o Kašpárkovi. Dokonce tam Kašpárek neboli Kasperl vystupuje a pomáhá překazit Hotzenplotzovy plány," dodala Zuzana Kiefer, která se narodila v Krnově a provdala se do Německa. V jedné pohádce například Hotzenplotz ukradne Kašpárkově babičce kafemlejnek, a protože policie je neschopná, zahájí Kašpárek s kamarádem Sepplem pátrání. Mazený Hotzenplotz nastraží past a oba zajme. Kašpárka prodá zlému čaroději Petrosilu Zwackelmannovi, který neumí odčarovat šlupku z brambor. Kašpárek musí loupat a vařit brambory, zatímco Seppel slouží loupežníkovi. Oba kamarádi nakonec osvobodí vílu, přemohou čaroděje i loupežníka a získají kouzelný prsten, kterým přičarují babičce mlýnek na kafe.
Krnovský Týdeník Region ze dne 28.prosince 2004.

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Osoblažsko
Zveřejněno 04.09.2005 v 19:04 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz