Znamení zvěrokruhu Střelec Štír Váhy Panna Lev Kozoroh Vodnář Ryby Beran Býk Blíženci Rak POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Návrat na hlavní stranu
Pátek 23. května 2025 (06:14 hodin)

Dnešní znamení zvěrokruhu: Blíženci
Vladimír - blahopřejeme !
Z kalendáře zvířat: Ben

Fulltext
 

Zelené Předměstí č. p. 206 (1921: dráhy)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Provoz na první české železniční trati Praha - Kolín - Česká Třebová - Olomouc byl zahájen 20. 8. 1845. Tehdy v 6 hodin vyjel vlak z Olomouce, na první pardubické vlakové nádraží první vlak dorazil v 11.30 hod. (viz parpedie.cz). Tuto budovu (č. p. 205) navrhl železniční architekt Anton Jünglich (1798-1885).

Protože kapacita tohoto nádraží nestačila, v rámci budování nové železniční trati Pardubice - Liberec (1855-1859) bylo v jeho sousedství postaveno druhé nádraží (č. p. 206), které bylo v letech 1905-1907 modernizováno a rozšířeno o budovu č. p. 2801 včetně přestavěného objektu prvního nádraží č. p. 205 (viz celková situace nádraží na leteckém snímku z roku 1937), a následně nahrazeno současným (třetím) nádražím (č. p. 217), jež je v provozu od 1. 5. 1958.

Finální projekt modernizace druhého nádraží připravil Franz Uhl, mimo jiné autor brněnského hlavního nádraží (1899-1904). Měl zvýšit kapacitu odbavovaných cestujících i nákladu a rozšířit služební zázemí. Všechny tři propojené budovy (prvního nádraží č. p. 205 a druhého č. p. 206 s propojujícím č. p. 2801) dostaly reprezentativní historizující styl (více viz Matěj Bekera, Jan Ivanega a Veronika Schiebelová: Cesta k modernímu městu Pardubice 1882-1945. Vydalo VČM Pardubice 2024, s. 74-78).

Pardubice, druhé nádraží č. 205, 2801 a 206


V roce 1911: majitel domu v Nádražní ulici C. k. rak. st. dráha (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 252).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (na Nádražní třídě) Čs. státní dráhy, 1 byt (domácnost), 5 přítomných osob

Josef Zavoral (vrátný)

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 24; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 201-270

Další informace z encyklopedie

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček.
Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj.
V máji by ani hůl pastýřova neoschla.
Májová kapka platí za dukát.
Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť.
Májová voda vypíjí víno.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
 
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním.
Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu.
Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici.
Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII.
Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II.
Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů.
Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství.
Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem.
Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa.
Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.

Zítra Pozítří
Zdroj: www.meteopress.cz