|
Mladá Vožice [ Město nebo obec ]Mladá Vožice, malé jihočeské městečko se nachází asi 20 km severovýchodně od Tábora. Leží na křižovatce cest do Tábora, Pacova, Vlašimi a Votic (dále do Prahy). Ve starší literatuře se můžete dočíst o Nové Vožici, v 15. století to byla Plaňková Vožice. Mladovožicko se podobá zvlněné míse, jejíž okraje tvoří na západě od severu k jihu se táhnoucí pohoří Miličínské a na východě Holé vrchy. Severní část uzavírá Velký Blaník a jih je uzavřen Výlevy a Pohnáním. Na severu je nejvyšším vrchem Velký Blaník (638 m), na jihu zase Stojslavická Hůrka (686 m) a Vršce (694 m). V Miličínském pohoří je to Kalvárie (696 m) a nejvyšší vrch celho kraje Mezivratka (712 m). Uprostřed této krásné krajiny jako malá kupička ční bývalé Vožické hradiště, zvané Hrad (505 m). Středem krajiny od jihu k severu protéká říčka Blanice, vlévající se u Českého Šternberka do Sázavy. Po kraji je na 50 větších rybníků, z nichž nejkrásnější jsou rybníky Blatnické. Mohutná lesnatá pásma se táhnou na východě od Blaníka k Chýnovu a na západě od Neustupova až k Miličínu. Za připomenutí stojí zalesněný vrch Beránek u Rašovic, na kterém byla pořádána v roce 1419 velká shromáždění husitského lidu.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy. PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 11.11.2021 v 23:20 hodin Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Májová vlažička - naroste travička, májový deštíček - poroste chlebíček. Mokrý máj, v stodole ráj, studený máj, také ráj. V máji by ani hůl pastýřova neoschla. Májová kapka platí za dukát. Chladno v máji, mlžné večery a noce - hojnost sena a ovoce. Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěsť. Májová voda vypíjí víno. Na mokrý květen přichází suchý červen. Když máj vláhy nedá, červen se předá.
|
|
Květen 870: Rastislav se pokusil překazit Svatoplukovu profranskou politiku jeho úkladným zavražděním. Květen 874: Jednání Svatoplukova poselstva vedeného knězem Janem z Benátek s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Květen 1054: Břetislav uzavřel v Quedlinburku za účasti císaře mír s polským Kazimírem. Tím skončily spory o území na česko-polské hranici. Květen 1096: Slezko opět napadeno vojsky BřetislavaII. Květen 1107: Údelný kníže Svatopluk za pomoci polského panovníka Boleslava III. a zpočátku i uherského Kolmana svrhl Bořivoje II. Květen 1116: Vladislav I. jednal s uherským králem Štěpánem kdesi na moravsko-uherské hranici o urovnání sporů. Květen 1137: jednání mezi Soběslavem I. a polským králem Boleslavem Křivoústým v Kladsku ukončilo česko-polské nepřátelství. Květen 1138: Vladislav budoucím Soběslavovým nástupcem. Květen 1152: Sjezd v Merseburku, který svolal nový německý král Fridrich I. Barbarossa. Květen 1179: Spor o hraniční území na česko-rakouském pomezí.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|